21.5.2017

Písně: 162; Svítá 239; 519; Svítá 274; 384. TEXT: 1. Královská 3, 10-15

Panovníku se líbilo, že Šalomoun žádal o tuto věc. Bůh mu řekl: "Protože jsi žádal o toto a nežádal jsi pro sebe ani dlouhý věk ani jsi nežádal bohatství, ba ani jsi nežádal bezživotí svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe rozumnost při soudním jednání, hle, učiním podle tvých slov. Dávám ti moudré a rozumné srdce, takže nikdo tobě podobný nebyl před tebou a ani po tobě nepovstane nikdo tobě podobný. A dávám ti i to, oč jsi nežádal, bohatství i slávu, tak aby nebyl nikdo tobě podobný mezi králi po všechny tvé dny. Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat má nařízení a přikázání, tak jako chodil tvůj otec David, prodloužím tvé dny." Tu se Šalomoun probudil a viděl, že to byl sen. Šel tedy do Jeruzaléma a postavil se před schránu Panovníkovy smlouvy, přinesl zápalné oběti, připravil oběti pokojné a vystrojil všem svým služebníkům hody.

KÁZÁNÍ:

Bratři a sestry, dnešní 5. neděle po Velikonocích má název Rogate, tzn.: Modlete se. Připomíná nám tedy, co v tom našem životě s Ježíšem Kristem je důležité. Také důležité. Modlitba.

Nástup Šalomouna na trůn byl dramatický. David měl spoustu synů, a tak zájemců o trůn bylo víc. Zvlášť jeden, jménem Adonijáš, se hodně snažil uchvátit trůn pro sebe. Šalomoun nebyl prvorozený syn a nebyl zřejmě ani nejprůbojnější. Na rozdíl od některých svých sourozenců se ale nesnažil zmocnit se trůnu lstí nebo násilím. Nevytvořil si sám tábor svých příznivců, kteří by ho na trůn dosadili. Přesto nakonec na trůn dosedl - protože ho na tom Davidově trůnu chtěl mít sám Hospodin.

Své kralování začal Šalomoun trochu neobvykle. Bohoslužbou v Gibeónu. Četli jsme, že miloval Hospodina. A proto začal tím, že Pánu Bohu poděkoval a vzdal mu chválu. Je dobře, že i my jsme tady dnes, v neděli, kdy si připomínáme tu úžasnou zprávu o vzkříšení Ježíše Krista. Že své příští dny, svou budoucnost začínáme také společně bohoslužbou - modlitbami a zpíváním a taky nasloucháním. A právě tehdy se Šalomounovi v noci ve snu zjevil Hospodin. V Bibli někdy k lidem promlouvá Pán Bůh právě ve snu. Důležité je, že se to děje v noci, tedy ve tmě. Bůh není vidět. Člověk je zcela odkázán na to, co slyší. Na Boží slovo.

A Hospodin k Šalomounovi promluvil: Žádej, co ti mám dát. Začal rozhovor otázkou. Co pro tebe mohu udělat, můj milý Šalomoune? Řekni mi ty sám, co nejvíc potřebuješ, po čem toužíš, co ti působí starosti. Pán Bůh se ovšem takhle zajímá také o každého z nás. Chce vědět, s čím se ve svých životech potýkáme, co nám leží na srdci. Hospodin je Bůh, který k nám mluví, ale je také ochoten a připraven nás vyslechnout.Šalomoun ve své odpovědi nejdříve vděčně vzpomněl na svého tatínka Davida. Připomněl si to dobré, co Hospodin pro Davida udělal, a také Davidovu víru a naději. A mladý král si přitom uvědomil, že by chtěl následovat otcova příkladu, že Davidův život byl i přes různá trápení a těžkosti a selhání dobrý. Protože to byl život s Bohem.

Víte, takhle moc je pro děti důležitá víra jejich rodičů. Příklad jejich života. Jejich naděje a žité a uplatňované lásky. My rodiče tohle máme mít na paměti: o další cestě, o směřování našich dětí se nebude rozhodovat až za dlouhou dobu, až když samy dospějí a vyletí z hnízda. Již nyní velice záleží na tom, jak s nimi a před jejich zraky žijeme, jestli respektujeme Boha a jeho slovo. Teď a tady, v přítomnosti, všude tam, kde se svými dětmi trávíme nějaký čas, se děje něco velice podstatného. Když důvěřujeme Bohu, a nebo na něj naopak zapomínáme. Naše děti to vidí a vnímají. Znají nás ze všech lidí nejlépe. Znají naše silné a ovšem i slabé stránky. Před druhými se můžeme přetvařovat, a oni nám na to skočí, avšak ne naše děti. Ony v nás snadno a úspěšně rozpoznají lháře, pokrytce...

A tak, milé sestry, milí bratři, nemůžeme svým dětem dát nic důležitějšího pro život než svědectví vlastní víry. Nemůžeme pro ně udělat nic podstatnějšího, než je vést k víře v Hospodina a jeho Syna Ježíše Krista a dát jim vlastní vírou, nadějí a láskou příklad, který by mohly bez obav následovat. Ono to zní, jakoby toho bylo málo. Ale taková bezpodmínečná láska, s níž se může dítě k mamince přitulit, nebo taková důvěra, kdy se může spolehnout na tatínka, který nikdy nezradí a nepokazí žádnou legraci. Natož pak, když se nám náš potomek dokáže svěřit se svými city. To je pak to nejúžasnější ovoce, které od svých dětí můžeme sklízet.

Šalomounova odpověď na Boží výzvu zároveň naznačuje, že se cítil v úzkých a nevěděl kudy kam. Měl v sobě tolik pokory, aby si uvědomoval, že je ještě mladý a nezkušený. Šalomoun Hospodinu říká: Jsem malý chlapec. A přitom mám, Hospodine, spravovat tvůj lid. Rozhodovat soudní spory. Vést tvůj lid tak, aby to odpovídalo tvé vůli. Aby ve tvém lidu vládla spravedlnost, právo a milosrdenství, aby bylo dobře postaráno i o slabé a chudé a nikdo netrpěl bezprávím. A na tohle já sám od sebe nestačím! Jen považte, Šalomoun si přece mohl přát spoustu různých věcí! Třeba velikou armádu, aby si na něj

nikdo nedovolil. Nebo spoustu peněz. Docela dost lidí si dnes přece myslí, že nejdůležitější jsou prachy, že peníze zmůžou všechno, a když je člověk vlastní, tak má vyhráno.

Mohl si však také přát stálé zdraví a dlouhý věk. Zdraví je přece důležité a potřebné. Kupodivu však mladý král poprosil Hospodina o vnímavé srdce, aby mohl dobře vést svěřený lid a byl schopen rozlišovat mezi dobrem a zlem. Poprosil Hospodina o moudrost. Co to vlastně je - moudrost? O co to Šalomoun prosil? Je možné začít tím, co moudrost není. Tak tedy: moudrost není například vychytralost, schopnost někoho oblafnout, obelstít, získat třeba neprávem nějakou výhodu. Moudrost ovšem také není pouze dobré vzdělání. Mít dobré vzdělání, nabýt potřebných vědomostí je jistě velice důležité. Proto jsme všichni chodili nebo ještě chodíme nebo teprve budete chodit do školy. A je stále důležitější vzdělávat se opravdu po celý život.

Ovšem to, že někdo získá vzdělání, ještě neznamená, že také automaticky získal moudrost. Stává se zas a znovu, že i velmi vzdělaní a inteligentní lidé se dovedou chovat velmi nemoudře až hloupě. Takže pravá moudrost znamená ještě něco víc než jen vzdělání nebo vychytralost. Moudrost podle Bible začíná tím, že se člověk bojí Pána Boha. Nejde o to, že by se věřící měl klepat strachy. Tato bázeň znamená Boha ctít a respektovat jeho vůli. Pozorně poslouchat, když Hospodin mluví. A také podle jeho slova jednat.

Slyšeli jsme, že Šalomoun miloval Hospodina. Žil se svým Bohem - uměl mu poděkovat a vzdát chválu, ale také mu svěřit své trápení. Právě proto, že Šalomoun miloval Hospodina, uměl také myslet na dobro druhých lidí, národa, kterému měl vládnout. Mladý král věděl, že bude muset rozhodovat spory mezi lidmi, hledat, kde je pravda, a snažit se najít nejlepší řešení. Ve své prosbě nemyslel jen na sebe, ale především na lid, který mu byl svěřen. Myslel na dobro druhých. A pravá moudrost opravdu prospívá nejenom tomu, kdo jí oplývá, ale také druhým lidem. Šalomoun doslova prosil o "slyšící srdce". Co to však je takové slyšící srdce? Zkusme to říci zcela prostě: to je srdce, které slyší a respektuje Boží slovo. Srdce, které věří a rozpoznává, že Pán Bůh to s námi myslí opravdu dobře, a když nám něco říká, radí nebo přikazuje, tak dobře ví proč.

Zároveň ovšem takové "naslouchající srdce" také vnímá nářek trpících a prosby lidí, kteří potřebují pomoc. Slyší a nechá se pohnout k akci. Hospodinu se líbilo, že mladý král požádal právě o tohle. Proto Šalomounovi bohatě přidal i všechno to, o co král neprosil - bohatství, slávu i dlouhý věk. Nechme se tímhle biblickým příběhem, bratři a sestry, povzbudit k podobným prosbám - o vnímavé a rozumné srdce. Nechme se povzbudit k důvěře, že i nám Pán Bůh přidá všechno, co potřebujeme, budeme-li na prvém místě hledat jeho království, to znamená následovat Ježíše Krista ve víře, naději a lásce. Odvažme se, stejně jako Šalomoun Bohu důvěřovat, že se na jeho slova a zaslíbení můžeme spolehnout. Své poznání, zkušenosti, talenty, všechny své schopnosti, ale také svou víru, rodinu, práci, a službu, svěřme Pánu Bohu a stůjme o moudrost, které nebude řízena pouze naším rozumem, nýbrž samotným svatým Bohem. Amen.

MODLITBA PO KÁZÁNÍ: Pane Bože, děkujeme, že i nám nabízíš svou pomoc. Chceš být s námi, chceš nás provázet, chceš nás vést i inspirovat. A prosíme tě: daruj nám slyšící, vnímavé, moudré srdce, schopnost včas rozpoznat zlo a držet se tvého dobrého slova. Amen.

OZNÁMENÍ

  • čtvrtek 18.00 bohoslužby v kostele - nanebevstoupení Páně
  • do příští neděle se koná sbírka na podporu Jeronýmovy jednoty.
  • Při bohoslužbách. 4. června, si budeme připomínat seslání Ducha svatého. Nedělní shromáždění se bude

konat na všech třech místech M 8.00; H 9.15; S 10.45 hod. a bude vysluhována svatá Večeře Páně.

POSLÁNÍ: Lk 11,9-13

A já vám pravím: Žádejte, a bude vám dáno, hledejte, a naleznete, tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. Což je mezi vámi takový otec, že když ho syn požádá o chléb, podá mu kámen? Nebo o rybu, že mu podá místo ryby hada? Nebo požádá-li o vejce, podá mu štíra? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, oč spíše Otec z nebe dá Ducha Svatého těm, kteří ho žádají."