10.1.2021

modlitba

Pane Bože, jsi pramenem, světlem, posilou i útočištěm. Proto k Tobě přicházíme se svými nadějemi, se svými sny i se všem, co nás tíží. U Tebe si smíme odložit, u Tebe se můžeme vypovídat. Někdy máme pocit, že jsme ti silní, co všechno zvládnou a nikoho nepotřebují, snad ani Tebe. Přesto prosíme, nenech nás opuštěné. Někdy se cítíme docela slabí a nemáme sílu udělat ani to nejdůležitější. Připadá nám těžké i volat k Tobě o pomoc. Prosíme, nenech nás napospas naší slabosti. Prosíme, dávej nám poznat, jak blízko nás stojíš. K Tobě obracíme svou pozornost i v tuto chvíli a prosíme, smiluj se nad námi, daruj nám to pravé poznání, ten pokrm, který nás posílí pro vše další, co je před námi. Amen.

TEXT: Lukáš 6,36: Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš otec.

zamyšlení:

Bratři a sestry, slova, která jsem přečetl k našemu dnešnímu zamyšlení, jsou slovy, která byla vybrána jako biblické heslo pro rok 2021. Hesel kolem sebe můžeme i v dnešní době vnímat bezpočet. V tisku i na internetu jako titulky shrnujících obsah článků, na transparentech demonstrujících, vybavíme si hlášky z různých filmů, které zdomácněly; hesla politických stran anebo hesla v záhlaví filmů či knih. Všechna ta hesla jsou k tomu, aby vzbudila pozornost a zájem. Aby přilákala pozornost.

A k čemu je biblické heslo? Kdysi jeden kazatel evangelia prohlásil, že posluchači v kostele to mají složité. Každou neděli slyší jiné zamyšlení na jiný biblický text. Slyší a zapomenou, ale měli by si text také připomínat a hlavně: podle něj žít. Jsem přesvědčen, že to je ten hlavní záměr hesla, které bylo pro tento rok vybráno. Abychom na něj pamatovali ve všech různých situacích, které letos nastanou. Abychom dlouze nemuseli vzpomínat a hledat nějaké biblické slovo, které snad i známe zpaměti. Prostě, aby se nám vybavilo toto heslo, které, domnívám se, je jedním z pilířů našeho křesťanského života. Pojďme se tedy na tu výzvu biblického hesla pro tento rok podívat.

1. Milosrdenství

Milosrdenství, když se to slovo vysloví, co nám evokuje? Milo - srdenství. Milé srdce. Milé srdce je srdce,

které je vnímavé. Milosrdný je člověk, který se dokáže slitovat, smilovat. Není lhostejný, krutý, bezcitný, bezohledný. Milosrdenství je soucit s člověkem v nouzi, s někým potřebným či bezmocným, s člověkem zadluženým, nemajícím nárok na příznivé zacházení.

Když se podíváme do wikipedie, nalezneme tam milosrdenství dvoje: tělesné a duchovní. Tělesné milosrdenství podle tohoto zdroje obsahuje: sytit hladové, napojit žíznivé, obléci nahé, dát nocleh pocestným, navštěvovat nemocné, navštěvovat vězněné, pohřbívat mrtvé.

Duchovní milosrdenství zde uvedené pak je: poučovat neznalé, poradit nerozhodným, utěšovat zarmoucené, napomínat hříšníky, spouště ubližujícím, trpělivě snášet křivdy, modlit se k Bohu za živé i zemřelé.

To první tedy, co si musíme vštípit nejen do hlavy, nýbrž do celého svého života je, že člověk může být milosrdný jen ve vztahu k někomu. Nemůže být milosrdný sám pro sebe. To jedině tak, že by sám sobě odpouštěl a ospravedlňoval to, čeho špatného se dopustil, případně to, co vykonat měl, ale nevykonal. Tedy náš vztah k druhým lidem odhaluje, jsme-li milosrdní, nebo nemilosrdní. Shovívaví či přísní. Lhostejní nebo se zájmem. Apatičtí či ochotní nasadit se, aby se druzí měli lépe, aby se jim dařilo. V tom výčtu uvedeném na wikipedii mi chybí finanční pomoc potřebným, ať už nemocným či všelijak hendikepovaným či různě postiženým nejrůznějšími okolnostmi.

2. Proč máme být milosrdní?

Odpověď slyšíme už v Ježíšově příkazu: "Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš otec." Ale je to tak skutečně? Zejména v těžkých časech, v dobách krize vyplouvá na povrch otázka, kým pro nás vlastně Bůh je. A jestli vůbec existuje a působí. Soucítí s námi? Anebo jej lidská bída nechává netečným? Má Bůh ještě co povědět tomuto světu, anebo všechna mocná slova přenechal mocným? Je Bůh spravedlivý nebo nespravedlivý, všemocný či bezmocný, je ve svém srdci tvrdý či milosrdný? Záleží mu na člověku?

"Bůh je milosrdný", tvrdí Ježíš bez ohledu na otázky a představy svého posluchačstva, když je všechny svorně vyzývá: "Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš otec." Mnoho lidí se vypravilo za Ježíšem. Někteří z nich na vlastní kůži zažili, jak se Kristus obrátil právě k nim. Naslouchal jim, věnoval jim svůj čas. Pomohl jim. Daroval jim víc, než po čem toužili. Ano, obrátil se právě k těm, kteří jsou jinak obvykle řazeni mezi ty odstrčené na okraji. Kteří jsou považováni za zavrženíhodné, zejména z pohledu zbožných lidí a z pohledu národních vůdců, kteří se rádi ohánějí takzvaně slušnou a přizpůsobivou většinou. K nemocným, postiženým a přitom obyčejným, odstrčeným lidem. K těm, kteří neměli žádnou naději

A ten počet lidí kolem Ježíše se stále zvětšuje. Jedni si zachovávají opatrný odstup, ale zvědavost je přesto přitahuje. Druzí jsou mu však těsně blízko, pronikají doslova a do písmene až na dotek. Mezi nimi i dvanáct učedníků, které Ježíš vyzval vyjít ven z jejich dosavadního života a přizval je na cestu následování. Ježíš je pozval k tomu, aby proměnili svůj život. "Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš otec."

3. Boží milosrdenství.

Pisatel evangelia, Lukáš, z nějž jsou vzata slova dnešního textu a hesla na rok 2021 zaměřuje svou pozornost především na malé lidi, na všelijak slabé a všeličím obtěžkané: na nemocné, na pastýře, na prostitutky, na vdovy, na sirotky, nebo jak se ve zkratce říká na "celníky a hříšníky". Jejich trápení zasahuje Ježíšovo srdce a vede Ježíše na místa, kterým se ostatní vyhýbají. Kristus je tam, kde by ti silní rozhodně nikdy nehledali Bohem vyslaného spasitele.

Evangelista Lukáš podává Ježíšův příběh jako pokračování Božího příběhu se starozákonním lidem - Izraelem. To byl ten lid, který si Bůh sám vybral, aby na něm ukázal svou lásku. Nevybral si jej snad proto, že by byl tento lid nějak výjimečný, lepší než ostatní. Jen si připomeňme, nejlépe doma v klidu, kolik milosrdenství a lásky Bůh k tomuto svému lidu projevil. Jen vzpomeňme na ty, kteří poznali Jeho moc i odpouštějící lásku. Vzpomeňme na Abrahama, Mojžíše, izraelský lid, Davida a samozřejmě mnohé další. Každá z těchto významných starozákonních osobností se sama na sobě přesvědčila, že Bůh je milosrdný. A to si máme připomínat i my, proto máme číst všechny ty starozákonní i novozákonní příběhy. Abychom jejich prostřednictvím poznávali a připomínali si Boží lásku a Boží milosrdenství.

4. Proč tedy máme být milosrdní?

Slyšíme to tady pořád dokola, jsme zváni k tomu, abychom byli milosrdní, protože je takový i náš nebeský Otec. Ale, milí přátelé, to není všechno. Milí přátelé, Bůh nás totiž zve k tomu, abychom byli součástí Jeho úžasného díla spásy tohoto světa. Ano, zve nás k tomu, abychom se na tomto díle podíleli. Abychom s Ním spolupracovali. Abychom Mu byli k dispozici. Abychom svým životem, svými postoji, svým jednáním projevovali lásku a milosrdenství, které může projevit jedině sám Bůh.

Všichni, kdo Ježíše následují, kdo sledují jeho slova, ti všichni - včetně nás - jsou součástí tohoto příběhu a jsou pozváni, aby spoluutvářeli jeho království. Aby se tento svět měnil. Abychom do něj vnášeli hodnoty, které svým životem prokazoval a dosvědčoval sám Ježíš Kristus. To je naše poslání, to je úkol nás křesťanů. Protože jaký svět bude, jak se bude chovat a projevovat, to záleží na nás. Na nás, kteří jsme poznali pravou, nefalšovanou, nesobeckou Boží lásku a Boží milosrdenství.

5. Jak to provést?

Milí přátelé, po tom všem, co zde bylo řečeno, zbývá už jen tato otázka. Jak tedy být milosrdnými? Jak to máme dokázat? Jak milosrdenství projevovat, prokazovat? A obzvláště třeba právě v naší době, kdy člověk nemá, na první pohled, mnoho důvodů k radosti? Především nezapomínejme, Kdo je náš vzor! Je totiž jedno, jak žijí druzí lidé. Tím se tolik netrapme. Vy buďte milosrdní! To je výzva, která je určená nám, mně, tobě. To znamená, že se nemáme orientovat podle chování druhých lidí. Ani podle toho, z čeho nám osobně kyne zisk. Směrodatné je výhradně Boží milosrdenství, kterého se nám nezaslouženě dostává díky Boží přízni a věrnosti.

Milosrdenství. Ta síla proměňuje i mne i tebe a pomáhá mi i tobě, abychom já i ty byli milosrdní. Nemusíme druhým dávat nic, co by nám samotným nebylo darováno. Milosrdenství jsme dostali, milosrdenství předávejme dále. Co bychom si počali bez Božího milosrdenství? Co by nám prospělo, kdybychom získali celý svět, ale srdce bychom měli tvrdá? Kéž nás Bůh opravuje, koriguje tam, kde vědomě či nevědomě děláme sebe či druhé měřítkem svého jednání. Kéž nám Bůh daruje smělé srdce, abychom byli bdělí tam, kde je nás zapotřebí.

A docela na závěr. Děti, obzvláště ty starší, obvykle moc nepotěší poznámka "Celý tatínek. Hleďte, jak se podobá otci." V tomto případě by nás podobné přirovnání mělo potěšit: "Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš otec."

Modlitba: Pane Bože, Ty víš, jak snadno a rychle zapomínáme na to, jak jsi nám projevil své milosrdenství. Prosíme, přetvoř nás. Nechceme mít tvrdá srdce. Nechceme druhé netaktně odsuzovat ani kárat. Přidej nám lásky, tolerance i taktu. Amen.

oznámení

- V neděli 17. ledna budou bohoslužby v 8.00 v Mořkově, v Hodslavicích 9.15 hod. a v 10.00 pro Straník a presbytery.

- V neděli 24. ledna budou bohoslužby v Hodslavicích 9.15 hod. a v 10.00 pro Straník a presbytery.

Během bohoslužeb v Hodslavicích probíhá také ve Staré škole Nedělní škola pro děti.

- Od dnešní neděle do příští neděle, tj. 17. ledna, budou probíhat s výjimkou úterý, Alianční večery formou on-line, tzn. prostřednictvím počítače. K tomu, abyste se připojili, potřebujete heslo. To jsem na mailové adresy již rozeslal. Pokud jsem na někoho zapomněl, prosím, dejte mi vědět! Všechna setkání začínají krátce před 18.00. hodinou. Každý je k těmto krátkým večerním setkáním zván. Samozřejmě pozvat můžete i své blízké či známé.

Modlitba: Náš nebeský Otče, slovo evangelia se nás všech dotýká. Přemýšlíme o něm. Možná i pochybujeme. O něm či o sobě. Prosíme však, abychom je vzali vážně. My i všichni, kteří nad těmito slovy budou dnes či kdykoli během tohoto roku přemýšlet. Prosíme za Tvůj lid. Nedovol, aby na Tebe zapomínal, aby zapomínal na Tvou moc, na to, jak jsi s ním jednal. Prosíme, abychom si Tvou věrnost k nám připomínali především poslušným následováním Ježíše, který se za nás obětoval a dal našim životům smysl i cíl.

Prosíme také, abychom na sebe dokázali brát kříž služby a lásky bez stýskání, s radostí a vděčností, že se máme za koho modlit, s radostí a vděčností za to, že máme komu posloužit a koho navštívit, s radostí a vděčností, že víme o tvém království a jsme povoláni do jeho služby. V této vděčné radosti se modlíme za rodiny s dětmi, za ty, kdo potřebují naši pomoc k tomu, aby mohli přicházet do shromáždění, za bratry a sestry, kteří jsou osamocení a nemají domova; dej, ať je umíme přijmout mezi sebe;

Prosíme za nemocné, opuštěné, za všechny, kteří byli současnou situací uvězněni ve svých domovech. Za ty, kdo potřebují potěšení, i ty, kterým ubývá sil. Prosíme za ty, kdo jdou po cestách vedoucích do zkázy, ať je dovedeme napomenout a přivést na pravou cestu. Prosíme také za náš sbor, za jeho zvěst a svědectví. Způsob prosíme, ať je naše víra pevná, a náš život ať dosvědčuje, že Ti naprosto důvěřujeme. Přijmi, Pane, prosíme, i naše tiché, osobní modlitby...

Žijte tak, aby podle toho všichni lidé poznali, že jste služebníci Boží. Milost Pána Ježíše Krista se všemi vámi. Amen.