12. 6. 2020

7.6.2020

INTROIT:

Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Amen. (Ga 1,4)

Bratři a sestry, vítám Vás všechny při dnešních bohoslužbách. Připomeňme si slova, jimiž Žalmista povzbuzuje všechny unavené a ztrápené: (Ž 34, 16 SNC): Hospodin nespouští oči z těch, kdo jsou mu věrní. Před jejich voláním si uši nezacpe. Amen.

PÍSEŇ: 498

MODLITBA:

Nebeský Otče,

když jsi nás v Kristu osvobodil od vin a strachu a darem Ducha z nás učinil své děti, dopřej nám také pravou radost ze života.

Dej, ať se nedáme otrávit nedobrými lidmi, ať se neurážíme a nejsme nedůtkliví, ať máme smysl pro humor a umíme si dělat legraci i z vlastních povahových nedostatků a vad na kráse a chytrosti.

Probouzej naše smysly, ať vnímáme tvoji nádheru a důmyslnost ve svém okolí a těšíme se ze setkání s lidmi, s nimiž je nám dobře.

Upevni naši víru, že i tento moderní svět je ve tvé ruce a že nci v něm nás proto nedokáže odloučit od tvé lásky, který je v Pánu Ježíši Kristu.

Děkujeme za dnešní den, i tuto společnou chvíli nad Tvým slovem, ve Tvé blízkosti. Způsob, ať je nám povzbuzením a motivací. Amen.

ČTENÍ: Skutky 2, 14.22-35 SNC

Tu vystoupilo dvanáct apoštolů do popředí a Petr promluvil k zástupu:

Izraelci, poslyšte! Žil tady mezi vámi Ježíš z Nazaretu, muž, kterému dal Bůh moc činit zázraky a znamení; mnozí z vás by to mohli dosvědčit. A tohoto muže jste se vy zmocnili a zabili jste ho na kříži rukama pohanů. Tím jste vlastně jen splnili Boží úmysl.

Bůh však vyrval Ježíše z moci smrti, která ho nemohla udržet, a vzkřísil ho z mrtvých. To o něm zpívá David v žalmu:

'Pána mám neustále před očima,
stojí při mně, a tak nezakolísám.
Proto se mé srdce raduje,
moje ústa zpívají,
vždyť i pro mé mrtvé tělo zůstává naděje.
Ty mne nenecháš mezi mrtvými,
nedopustíš, aby tělo tvého vyvoleného podlehlo zkáze.
Povedeš mne cestou života
a dáš mi, abych se radoval u tebe.'

Je nám všem jasné, že dávný král David zemřel, byl pochován a jeho hrob je tady až dodnes. Nemluvil tedy o sobě, ale prorokoval to o Mesiáši, který podle Božího slibu měl být Davidovým potomkem.

A tak když říkal, že nezůstane mezi mrtvými a jeho tělo nepodlehne zkáze, viděl vlastně dopředu Kristovo vzkříšení z mrtvých.

Ano, právě Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit. Nyní je na nebesích po Boží pravici a má právo dávat svatého Ducha. Všechno to zvláštní, co vidíte a slyšíte, pochází od něho.

A zase David nemluvil o sobě, když napsal: 'Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, až ti všechny nepřátele položím k nohám.' Ať tedy ví každý Izraelec: Toho Ježíše, kterého jste ukřižovali, toho poslal Bůh jako Pána a Mesiáše!"

PÍSEŇ: Zpívej chval 64

TEXT: Sk 2, 37

Petrova slova zasáhla mnoho posluchačů a ti se začali ptát apoštolů: "Bratři, co máme dělat?"

KÁZÁNÍ:

Bratři a sestry, minulou neděli jsme si připomínali, jakým zvláštním způsobem Pán Bůh naplnil zaslíbení, když byl na učedníky seslán Duch svatý.

Pamatujete? Mluvili jsme o Teofilovi, kterému Lukáš sepsal všechny ty události, aby věděl, že to, co Ježíš předpověděl, se skutečně uskutečnilo v Jeruzalémě.

Teofilem ovšem může být každý a každá z nás. Je to ten, kdo Boha miluje. Kdo považuje Pána Boha za toho nejdůležitějšího ve svém životě.

· Co to má znamenat? Tak se ptali všichni ti domácí i

hosté, kteří přicestovali do Jeruzaléma, aby společně poděkovali Pánu Bohu za úrodu.

A tenkrát se to stalo. Duch svatý sestoupil na učedníky a oni začali všem těm, kteří tam byli shromážděni ze všech možných národů, zvěstovat evangelium.

Už nejsou společně a nemodlí se. V té chvíli, kdy přijali Ducha svatého, nastává i v jejich životech nová etapa. Prožívají zmocnění ke službě, které zaslíbil už Ježíš. Pamatujete?

Dostanete sílu Ducha svatého, který na svá sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě, a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.

Je to pro učedníky nová situace. Nikdy nic podobného nezažili. Ale v tom okamžiku ví, že je to tady. Že se naplňuje, co bylo předpovězeno. Přijímají tento dar a dávají se do služby.

Zvěstují evangelium, káží o velkých skutcích Božích. A reakce těch, kteří stojí okolo? Kteří přijeli z diaspory? Jsou překvapeni, že je každý slyší mluvit vlastním rodným jazykem.

Žasnou a v rozpacích říkají: Co to má znamenat? Avšak ne všichni. Byli tam i takoví, kteří se posmívali a říkali: "Jsou opilí."

Bratři a sestry, často v našem životě je to tak, že něco prožíváme, něco se nás dotkne, a my hned netušíme, co se to děje. Nechápeme smysl toho, čím procházíme a říkáme si: Proč? Proč zrovna já? Proč zrovna my? Co to má znamenat?

Život i nám přináší různá překvapení. Milá i nepříjemná. A na nás je, pokusit se s tím vším smysluplně vyrovnat. Hledat a ptát se, co si z toho všeho můžu, můžeme vzít. Co se můžu, můžeme naučit.

Naše reakce také, jako v případě zástupu, může být dvojí: Přijmout nebo nepřijmout. Děkovat nebo pochybovat.

Tady v těch svatodušních událostech je to zřetelně vidět: Jedni žasnou a ptají se po smyslu toho všeho, a druzí jsou s odpovědí hned hotoví. Jsou opilí. Tím to pro ně končí. Jdou dál. Víc je nezajímá.

Ovšem ti, kteří se ptají: Co to má znamenat? Ti dostávají jasnou odpověď. Díky svému zájmu nemusí zůstat jen u domněnky, ale mohou přijmout mnohem víc. Mohou pochopit, co i s nimi Pán Bůh zamýšlí.

· Petrovo kázání. Přiznávám, bratři a sestry, že tomuto

kázání se při bohoslužbách vyhýbám. Jednak proto, že je dlouhé, jednak proto, že mi přijde málo zvěstné, srozumitelné.

Dnes se však chci spolu s vámi pokusit nalézt v těch slovech Písma zvěst, která by i nám mohla pomoci.

Předně, si všimněme, že Petr, řekněme mluvčí učedníků, využívá příležitosti. Nemlčí, ale ujímá se slova. Nenechává všechny ty zmatené a tázající se shromážděné lidi, ať si myslí, co chtějí. Veden Duchem svatým jim odpovídá na jejich pochyby i otázku.

Víte, přijde mi, že mnohdy promrháme vhodnou chvíli. Když se setkáváme s lidmi, kteří nejsou dotčeni evangeliem, když o Bohu pochybují. Nevíme, kdy a jak je oslovit. Říkáváme, že to neumíme.

Jeden můj známý říkává zhruba toto: Já nevím, jak mám lidi oslovit. Nevím, co jim mám o Pánu Bohu říct, nevím, kde začít. Ale když se mně na něco zeptají, ať už z Bible nebo ze života, tak na to už vím, co mám odpovědět. Vím, kde mám začít, na co mám navázat.

Jistě to neznamená, že musíme mít na všechno odpověď nebo recept, že všemu musíme rozumět. Kdepak. Často říkám, že i jako farář nerozumím, proč to či ono a zrovna tak se děje.

A vlastně si ani nemyslím, že je to vždycky důležité, tedy rozumět, chápat. Podstatné je věřit, že Bůh je tím, bez jehož vůle se nic neděje. Kdyby něco nechtěl, tak to nedopustí.

Třeba s tím, co děláme, nebo co se děje, souhlasí. A žehná nám. Anebo třeba s tím, co děláme, nebo se děje, nesouhlasí. A chce nás nechat "vykoupat" ve vlastní šťávě, abychom pochopili, že cesta, kterou jsme se vydali, je špatná.

Každopádně, Petr nenechává přítomné v nevědomosti ani pochybách. Nejsou mu lhostejní. Využívá nastalou chvíli k tomu, aby shromážděným přiblížil Boží evangelium.

V tom je nám příkladem. A to se učme také i my. Nemlčet, když máme příležitost mluvit o Kristu. Abychom totiž tomuto světu nezůstali zvěst evangelia dlužni.

· Obsah kázání. Byli bychom tady dlouho, kdybychom

měli rozebírat větu po větě toho, co Petr zvěstuje. Všimněme si provázanosti jeho kázání se Starým zákonem, konkrétně s Davidem.

Za sebe ovšem vnímám jiný důraz. Totiž to, že Petr ve svém kázání ukazuje přímo a bez okolků k Bohu. Jasně, on předpokládá, že Ti, kteří se tam sjeli, přijeli poděkovat právě Hospodinu za dary, které se urodily, které tímto prostřednictvím svému lidu dává.

Říká jim: Milí přátelé, to, že byl Ježíš ukřižován, bylo naplněním Božích záměrů. On to tak již dávno, před věky předpověděl. Vy, tedy vy Židé, jste se stali Božími pomocníky. Aniž jste si to třeba uvědomili, podíleli jste se na uskutečnění Hospodinových záměrů.

To slovo, samo o sobě může znít pro posluchače velmi tvrdě. Mysleli si, alespoň ti domácí, místní, že o Ježíši už víc neuslyší. Že je to za nimi. Že Golgata byla Ježíšovou konečnou.

A teď je to tady zase. A navíc slyší, že svým přitakáním k Jeho smrti mají podíl na uskutečnění Boží vůle. Tak to opravdu hlava nebere.

Bůh předem rozhodl, aby byl Ježíš vydán, a zemřel na kříži. Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolesti smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci. (EP)

Takže, milí přítomní, mysleli jste si, že je s Ježíšem konec. Ale Bůh Ho vzkřísil. Smrt ho nemohla zadržet ve své moci. Přemohl ji.

A kousek dál v tom svém kázání Petr ještě dodává: Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil, byl vyvýšen na pravici Boží, přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte. (EP)

Bratři a sestry, to, co Petr ve svém kázání zvěstuje, je evangelium. Dobrá zpráva o tom, co Bůh dělá, co připravil pro hříšníky, pro ty, kteří se odváží Bohu věřit.

Jistě, o tom všem, co Petr zástupům sdělil, by se dalo pochybovat. Ale on, spolu s ostatními jedenácti, to už mezi nimi byl i Matěj, který byl vybrán místo Jidáše, to všechno může dosvědčit. Oni všichni o tom mohou vydat svědectví, protože toho byli účastni, protože to všechno prožili s Ježíšem.

Je docela možné, že právě toto sdělení sehrálo u shromážděných při jejich přemýšlení zásadní roli. Ta osobní účast dvanácti, sdělení, že ty všechny události mohou dosvědčit. Že u toho byli. Že to viděli na vlastní oči.

Pro nás z toho plyne, že i naše vyjadřování se o Bohu má být osobní, přesvědčivé. Víte, ono se to totiž dobře pozná, jestli si někdo vymýšlí, lže a všelijak to maskuje.

A naopak zase náš životní příklad, naše věrnost evangeliu, která se projevuje slovy i skutky, mohou způsobit, že naše sdělení bude přesvědčivé, že bude druhé motivovat. Kéž by se nám to dařilo.

· Reakce. To jsou slova, ke kterými to všechno předchozí

dění vrcholí. To je ovoce, které přinesla ochota učedníků vystoupit před ten mnohatisícový dav zmatených a pochybujících. Petrova slova zasáhla mnoho posluchačů a ti se začali ptát apoštolů: "Bratři, co máme dělat?"

Možná každý z vás znáte nějakého "brouka Pytlíka". Všude byl, všechno viděl, všechno zná, se vším si umí teoreticky poradit. Mnoho slov, a skutek utek.

Ti mnozí v zástupu takto se ptající, si uvědomují, že Petrova zvěst zásadně mění dějiny světa. A chce změnit i jejich životy. Ta zvěst může odeznít, mohou na ni zapomenout, anebo z ní vyvodit důsledky, vzít ji vážně, podle ní přehodnotit své priority, změnit uvažování, cíle.

Jejich otázka je velmi sympatická. Nad slyšenými slovy připouštějí svoji bezradnost. To, co jsme slyšeli, je tak zásadní, že je potřeba změnit svůj život. Ale jak? Co je správné? Co nám, bratři, vy, kteří jste Ježíše znali nejlépe, doporučujete?

Kdyby se neptali, nedozvěděli by se patrně nic. Ale oni se ptají. Chtějí slyšet, co mají dělat. To jsou dvě věci. Slyšet a děla. Poraďte nám, jak máme žít, co se od nás očekává, co by udělalo Ježíši radost?

Všimněme si, že v tuto chvíli je zde zmíněna už jen jedna skupina osob. Když to slyšeli, byli zasažení v srdci a ptali se. Možná už tam pochybovači nebyli, vytratili se, odešli. Anebo ti pochybovači byli osloveni a usvědčení Petrovými slovy.

Každopádně ze slov proneseného evangelia vyvodili důsledky. Co máme dělat? To je otázka, která je může posunout dál. Kdyby se neptali, kdyby je evangelium nezajímalo, nic by se v jejich životech nezměnilo ani neměnilo. Milí bratři, milé sestry, i my se takto nad slovy Písma i slovy kázání učme ptát. Jde přece o naše životy, jde přece o život věčný. Dávejme jasně najevo, že stojíme o Boží pokyn, radu, vedení.

A jsme u konce našeho dnešního zamyšlení. Shrneme si to:

  1. Co to má znamenat?
  2. Petrovo kázání
  3. Obsah kázání
  4. Reakce

A tak, i my buďme zdravě zvědaví. Prosme o takovou touhu,

jako měly tenkrát zástupy posluchačů v Jeruzalémě. Prosme o to, aby se náš život měnil, k Boží slávě a cti.

Jak to bylo dál, tak o tom zase za týden.

MODLITBA PO KÁZÁNÍ:

Prosíme, Pane Bože, vlož do našich srdcí touhu, prožívat čas svého pozemského života s Tebou. Pomoz i nám ptát se a hledat, co je správné, co se Tobě líbí, co je k užitku nám, i těm, kteří jsou nám blízko. Díky, že i při nás působíš svým Duchem. Amen.

PÍSEŇ: 391

OZNÁMENÍ

  • Děkuji za odvedenou práci sestrám, které se podílely na úklidu kostela.
  • Minulou neděli jsme se připojili k celocírkevní sbírce na Diakonii. Vybrali jsme 4.130 Kč. Děkujeme všem, kdo přispěli.
  • Včera byli v našem kostele oddáni novomanželé Michal a Barbora Tělupilovi z Frýdku-Místku.
  • Sborový pořad:

V pondělí ráno se v našem sboru sejdou faráři našeho Moravskoslezského seniorátu při pastorálce.

Večer v 18.00 hod. má svou schůzi staršovstvo

V úterý 12.30 Náboženství menších dění místo ZŠ na faře

Ve středu 18.00 Modlitební shromáždění v kostele

V pátek 15.45 hod. na faře náboženství pro starší děti

  • V pátek 12. června se připojíme k Noci kostelů. Prosíme sestry, aby nám pomohly s přípravou pohoštění. Informace u s. kurátorky.
    Program začne v 18.00 hod. viz. program.
  • V neděli 14. června - společné bohoslužby v 9.15 v kostele
  • V neděli 21. června budou bohoslužby v 8.00 Mořkov, 9.15 v kostele, 10.45 Straník.
  • V neděli 28. června budou společné bohoslužby na konec školního roku v kostele v 9.15 a bude při nich vysluhována Večeře Páně.
  • V neděli 14. 6. jsme zváni na okrskové setkání v Šumperku.

Hostem bude br. f. Jaroslav Pechar a tématem bohoslužeb i odpoledního setkání bude téma: Proč církev? Program je připraven také pro děti.

  • Dnes v 12.50 hod. na ČT2 promluví synodní senior Daniel Ženatý o zkušenostech z koronavirové doby.

PÍSEŇ: Zpívej chval 97

PŘÍMLUVNÁ MODLITBA:

Svatý Bože, stvořiteli nebe a země, zachránce světa, chválíme Tě za Pána Ježíše, v němž jsi zjevil sebe, Boha neviditelného, a dal jsi skrze něho všemu světu spasení.

Prosíme Tě za Tvůj lid po celém světě, uč ho nést kříž následování, aby o Tobě svědčil v pokoře a tichosti.

Prosíme Tě za náš sbor, za celou naši církev, za celé křesťanstvo, aby na nás byla vždy vidět Kristova láska.

Prosíme Tě za učitele církve, kazatele, bohoslovce, presbytery, aby vedli Tvůj lid podle Tvého slova, a ne podle svých představ a přání.

Prosíme za svět a ty, kdo v něm vládnou, aby konali své povinnosti spravedlivě jako službu všem v moudrosti a statečnosti, bez sobeckých úmyslů.

Dej ať ti, kterým jsou svěřeny odpovědné úkoly v národech, poznají, že jen Tvoje cesta lásky a služby je účinná a že jen po ní lze dojít k novým věcem.

Modlíme se za státy a skupiny, které spolu válčí. Překonávej nenávist, odvracej násilí, urovnávej cestu od člověka k člověku, od národu k národu.

Přimlouváme se za to, abychom Ti byli věrní, abychom Tě věrně dosvědčovali. Přiznej se k našim neumělým snahám a požehnej všem naši sborovým setkáním, která jsou před námi.

Prosíme, požehnej i Noci kostelů, aby povědomí o Tobě rostlo, aby přibývalo těch, kteří duchovně žízní a hledají Tě. A pomoz i nám, abychom dokázali pozvat své blízké a známé.

Vkládáme v Tebe všechnu svou naději, neboť Ty nás miluješ nekonečnou láskou skrze Ježíše Krista, našeho Pána.

Prosíme, Pane, přiznej se k našim modlitbám a vyslyš i ty naše osobní modlitby, které Ti přinášíme v této tiché chvíli:

Vše, co jsme nedokázali vyjádřit svými slovy, vkládáme do modlitby, kterou nás naučil náš Pán:

MODLITBA PÁNĚ:

Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.

POSLÁNÍ: Sk 2, 17-21 SNC

'Bůh říká:

V posledních dnech sešlu svého Ducha na lidi,
vaši synové a dcery budou prorokovat,
mladí budou mít vidění
a staří významné sny.
Moji služebníci a služebnice dostanou mého Ducha
a stanou se proroky.
Na obloze i na zemi se objeví zvláštní úkazy,
krev, oheň a sloupy dýmu,
slunce se zatmí a měsíc zrudne.
To bude znamením,
že Pán přichází soudit všechny lidi.
Jenom ten, kdo ho uznává svým Pánem,
bude zachráněn.'

POŽEHNÁNÍ: A vyprosme si požehnání:

Hospodine, shlédni na nás!

Vlož do našich srdcí touhu, následovat Tě vždy a všude!

O Tvé vedení stojíme!

Svou milostí nás veď každého dne! Amen.

PÍSEŇ: 406