14.7.2019
Písně: 434, Svítá 327, 632, Svítá 369, 248. ČTENÍ: Genesis 45, 3-11.15
Josef řekl bratrům: "Já jsem Josef. Můj otec vskutku ještě žije?" Bratři mu však nemohli odpovědět; tak se ho zhrozili. Josef je proto vyzval: "Přistupte ke mně." Když přistoupili, řekl jim: "Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života. V zemi trvá po dva roky hlad a ještě pět let nebude orba ani žeň. Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození. A tak jste mě sem neposlali vy, ale Bůh. On mě učinil otcem faraónovým, pánem celého jeho domu a vladařem v celé egyptské zemi. Putujte rychle k otci a řekněte mu: >Toto praví tvůj syn Josef: Bůh mě učinil pánem celého Egypta. Nerozpakuj se a sestup ke mně. Budeš bydlit v zemi Gošenu, a tak mi budeš nablízku i se svými syny a vnuky, s bravem a skotem i se vším, co je tvé. Postarám se tam o tebe, neboť bude ještě pět let hladu, abys neměl nouzi ani ty ani tvůj dům ani nic z toho, co je tvé.<" Políbil také všechny bratry, sklonil se k nim a plakal. Teprve potom se bratři rozhovořili.
TEXT: Lukáš 6, 27-38 Ježíš řekl: "Vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět. Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, jednejte i vy s nimi. Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Činíte-li dobře těm, kdo vám dobře činí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci. Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek. Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.
Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám."
KÁZÁNÍ: Bratři a sestry, pokoj vám. Vám, kteří mě slyšíte. Vám, kteří slyšíte Ježíšova slova, Ježíšův hlas. Dnešní evangelium začíná právě těmito slovy Pána Ježíše: Vám, kteří mě slyšíte, pravím. Při jiných příležitostech říká: Kdo má uši k slyšení, slyš.(Mk 4, 9.23; L 7, 16; 8, 8; 14, 35) Ne vždy slyšíme to, co máme, ne vždy jsme soustředění na naslouchání Božímu slovu, ne vždy máme uši k slyšení, a tak Boží slovo nepronikne k našemu srdci. Horší ale je, když jsou naše srdce zatvrzelá, vzpurná, Boží slovo slyšet nechceme, víme vše nejlépe sami. Nebo je další možnost, jsme lhostejní, vlažní, o Boží slovo vlastně ani nemáme zájem, do kostela chodíme jen ze zvyku nebo z jakéhosi pocitu povinnosti, je nám vlastně jedno, co slyšíme, hlavně, že je nám dobře. Ale to není dobře před Pánem. Pán Ježíš nás zná, jsme Jeho ovečky, a Jeho ovečky slyší Jeho hlas, volá nás jménem.
V dnešním prvním čtení z knihy Genesis jsme si připomněli případ těžkého ublížení v rodině. Bratři usilovali o smrt svého sourozence Josefa. Pán Bůh to však nedopustil, a i když Josef procházel velkým trápením, byl prodán do otroctví, nespravedlivě obviněn, odsouzen do vězení, Bůh byl neustále s ním, žehnal mu. Výsledek byl nakonec ten, že ten staršími bratry nenáviděný a do otroctví prodaný Josef nakonec přinesl své rodině, tzn. svému starému otci, ale také svým bratrům a jejich početným rodinám, záchranu. Byl schopen s tou na něm spáchanou křivdou žít. Neodvrátil se od Hospodina. Nýbrž mu na každém svém místě, kde se během svého otroctví ocitl, sloužil věrně a Bůh to viděl. Žehnal mu, takže Josef jak u potífara, tak i ve vězení i před faraonem vynikal svou moudrostí.
Bratři a sestry, je to úžasné svědectví mladého muže, který místo pomsty a zášti pěstoval zbožnost a zůstal Pánu Bohu věrný i přes příkoří, kterého se na něm dopustili jeho nejbližší. Celý Josefův život vrcholí ve chvíli, kdy se nenadále setkal se svými bratry. Jistě by bylo zajímavé vědět, co mu proběhlo hlavou, když je poprvé uviděl. To nám však není zaznamenáno. Víme však, že si je vyzkoušel. Toužil zjistit, jestli jsou stále stejní hrubiáni a sobci, anebo zda se změnili, zda přece jen postupem času nabyli moudrosti a zajímají se o své nejbližší.
Milí přátelé, Josef, který byl kvůli bratrské nevraživosti prodán do otroctví a musel tvrdě pracovat v cizí neznámé a k tomu ještě pohanské zemi, dokázal odpustit, dokonce se na celou situaci díval Božíma očima. Když se pak bratrům ukázal ve své mocenské pozici a oni se začali bát, že si to s nimi nyní vyřídí, utěšoval je: Já jsem váš bratr Josef, kterého jste prodali do Egypta. Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života. A znovu opakuje: Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše potomstvo na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození. A tak jste mě sem neposlali vy, ale Bůh. A svému starému otci, který se domníval, že Josefa
ztratil před mnoha a mnoha lety, vzkazuje: Toto praví tvůj syn Josef: Bůh mě učinil pánem celého Egypta.... Postarám se tam o tebe, neboť bude ještě pět let hladu, abys neměl nouzi ani ty ani tvůj dům ani nic z toho, co je tvé.
Pán Bůh používá různé lidi různě k naplnění svých záměrů. Ty, kteří ho poslouchají a jsou Jeho spolupracovníky, ale i ty, kteří chtějí Jeho plány mařit. Jeho záměry se naplní, buďme si tím jisti. I v příběhu Josefa jsme viděli, že bratři zamýšleli zlé. V závěru knihy Genesis však Josef bratřím říká: Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid. Gn 50, 20 Nicméně Josefa zdobí věrnost Hospodinu. Neodvrátil se od něj. Na každém tom místě, kde pobýval, je o něm vydáno úžasné svědectví: s Josefem byl Hospodin; všemu, co činil, dopřával Hospodin zdaru. (39,23) Josefova věrnost se naplno projeví v mezní situaci, kdy si to se svými bratry může bez obav a naplno vyřídit. Tu křivdu, zradu, potupu. Protože to všechno zažíval. Nebylo to v jeho životě tak, že by se radoval, že se bratrů a otce zbavil a byl prodán do cizí země. Prošel si vnitřním utrpením, vyrovnával se se zradou, nejistotou, obavami, co s ním bude. Nakonec se Josef projevil jako ten, kdo odpouští a prokazuje milosrdenství. Tímto praktickým způsobem života projevil svou lásku jak k otci a bratrům, nýbrž i ke svému nebeskému Otci, protože pochopil, se s ním celou tu dobu byl a připravoval jej na těžké období hladu, které pro celé okolí nastane na dlouhých sedm let.
O téměř 2000 let po Josefovi dochází k obdobné situaci. Židovští náboženští vůdcové, kterým se nelíbila Ježíšova slova a jeho činnost, zamýšleli rovněž zlé. Nedokázali přijmout, ani se zamyslet nad poselstvím, které tento Boží Syn přinesl. Veškeré jeho vystupování jim bylo proti mysli. Sami chtěli hrát prim uprostřed národa, který jak věřili, si Hospodin sám vybral. Sami se považovali za jediné pravověrné učitele a kněze, které je potřeba poslouchat a jejich příkazy dodržovat. Sami chtěli rozhodovat o tom, co je správné a zbožné, co se má a co se nesmí. Sami stanovili pravidla, ovšem, která neváhali tu a tam ve svůj vlastní prospěch porušit. Jako Josefovi bratři i oni zosnovali pomstu. Je potřeba se tohoto nepotřebného a nepříjemného protivníka, který je usvědčuje z pokrytectví, definitivně zbavit. A aby to bylo jednou provždy, musí jej zabít. Falešně ho obvinili a nechali odsoudit k smrti.
Přátelé, přes křivdu, která se zde na Božím Mesiáši odehrává, se uskutečňuje Boží záměr. Je to těžko k pochopení, ale je tomu tak. Bůh trestá svého Syna místo nás, za naše hříchy. A používá si k tomu i zlobu náboženských představitelů i okupujících Římanů. Je úžasné, že i toto zlo obrátil Pán Bůh v dobro, které odedávna zamýšlel. Vzkříšením Ježíše Krista tak připravil cestu k záchraně pro každého, kdo uvěří, kdo svůj život odevzdá do Boží ochrany a péče. A tak můžeme říci, že stejně jako v případě Josefa, děje se tak i v případě Ježíše proto, aby zachoval při životě mnohé;tentokrát však pro víc, pro věčnost, pro věčný život s Bohem. A teď ještě, bratři a sestry, se vraťme ke slovům Pána Ježíše, k Jeho kázání, kterému se říká kázání na rovině: Z něj chci dnes především vypíchnout tuto Ježíšovu výzvu: Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec. Pán Bůh miluje své stvoření. Mnohokrát v Bibli čteme, že je milosrdný, dlouho shovívavý, trpělivý, jímá ho lítost nad každým zlem, trpí s námi. Ale někdy je také čas říci dost. A pak už je pozdě. Bůh je spravedlivý. Viníka rozhodně nenechá bez trestu. Pamatujme na to!
Ve svých životech se každý ocitáme v nejrůznějších situacích. I nám se nezřídka děje křivda, narážíme na nepochopení, je nám fyzicky či psychicky ubližováno. Anebo si alespoň myslíme, že jsme v právu, že máme pravdu. A tak dnes slyšme Ježíšovu výzvu. Nechejme proniknout Boží lásku do svého srdce, aby bylo plné milosti: Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.Jestliže čteme Písmo a přemýšlíme o něm, měli bychom pochopit, že milosrdenství je nejzákladnější Boží vlastnost. Skrze ně Bůh projevuje svou lásku, dává nám novou šanci a příležitost k novému životu. Víra v Boha není o dodržování příkazů a zákazů, o znalosti dogmatiky či biblických příběhů. Víra v Boha není založena ani jen na modlitbách, naší nejrlznější obětavosti či účasti na bohoslužbách. Činit milosrdenství, to je praktický projev lásky k druhému člověku. Vyjádření naděje, že kdokoli je hoden Božího doteku, že každý člověk, jakkoli hříšný, je Bohem milován. A jestliže jej miluje Bůh, kdo jsem já, abych kohokoli soudil? Takže: Buďme milosrdní, jako je milosrdný náš Otec.Těmito slovy jakoby Pán Ježíš řekl: Jak jednám já, tak jednejte i vy. Milujte, nesuďte, nezavrhujte, odpouštějte, dávejte...
Milí přátelé, to je naše křesťanské poslání v tomto světě. Naplňovat Ježíšův odkaz. A celým svým životem, předně svými činy, a ovšem i slovy, šířit v tomto světě naději, která je založena na Božím sklonění se k nám hříšným lidem. Amen.
Pane Bože, vyznáváme, že kdyby to záleželo na nás, s mnohým a s mnohými bychom byli rychle hotovi. Ty však víš, jak ty naše životy jsou mnohdy všelijak komplikované. Jak málo dokážeme důvěřovat, že nás povedeš cestou, která je pro nás nejlepší. Kdyby to záleželo jen na nás, tvé dílo spásy bychom pokřivili a znesvětili. Dopustili bychom se mnoha křivd a škod. Prosíme, buď nám nablízku a uč nás Ti důvěřovat a ptát se na Tvou vůli, radu i podněty. Amen.