22. 11. 2020 Kázání

Za všech okolností pozorně zkoumejte, co vám napovídá Boží Duch. Tak se vyhnete třenicím. Všichni patříme k jednomu tělu a jsme vedeni týmž společným Duchem k jediné slavné budoucnosti. Máme jednoho Pána, jednu víru, jeden křest; máme jednoho Boha Otce nad sebou a v sobě a vše, co máme a jsme, je od něho. (Ef 4,3-6 )

Milé sestry, milí bratři, dnes je poslední neděle v církevním roce. Jinými slovy, příští neděle bude první adventní. Jsem rád, že se rýsuje možnost, že se budeme moci, i když v omezeném množství, shromažďovat.

Pán Ježíš nás vybízí (Lukáš 12, 35 SNC): "Buďte připraveni a udržujte své lampy rozsvícené.".

Modlitba

Pane Bože, nevím, co mne dnes čeká. Nevím, do jakých situací budu postaven, nevím, s jakými lidmi se setkám. Třeba je to můj poslední den? A kdybych o tom věděl, co bych měl udělat, co bych měl ještě napravit?

Možná dnes přijdeš znovu, Ježíši, jak jsi slíbil! Možná zemřu. Chci být připraven.

Pomoz mi nelpět na ničem, cos mi daroval a co budeš požadovat zpátky.

Děkuji za včerejší den. Jsem za něj vděčný, stejně jako za předvčerejší, vždyť jsi byl se mnou!

Díky, že se mohu ohlednout a vyznat, že jsem byl v tobě bohatý a měl všeho dost.

Nebylo to marné. Vzal jsem víc, než předal.

A pokud mi dnešek přidáš, přijímám ho s radostí! Amen.

Skutky 9, 26-31 Saul se stává apoštolem

26 Saul přišel zpět do Jeruzaléma a pokoušel se připojit k Ježíšovým následovníkům, ale všichni se ho báli; nevěřili, že by se mohl tak změnit. 27 Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše. 28 A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši. 29 Zvláště rád diskutoval s řecky mluvícími židy. Ti mu nakonec také ukládali o život. 30 Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho tajně do Césareje a odtud ho poslali do rodného Tarsu.31 Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.

Zamyšlení

Milí bratři, milé sestry, přátelé, i vy čtenáři byť třeba nahodilí. Po týdnu se znovu vracíme k počátku činnosti muže, který ovlivnil první církev víc, než kdo jiný. Ano, řeč je o Saulovi. Židovském farizeovi, který pronásledoval křesťany v Jeruzalémě a vydal se tak činit i do Damašku. Jenomže, člověk míní, Pán Bůh mění! Ještě než do města doputoval, zastavil jej podivuhodným způsobem Ten, jehož učedníky pronásledoval. Ježíš Kristus. A změnil Saulův život od základu. Tři dny a tři noci měl Saul na to, aby své postoje a názory přehodnotil. Následně jej Boží Syn povolal do služby, a to přímo v Damašku. A že to nebyla služba snadná, to jsme si připomínali minule. Ocitl se v situaci, kterou si zřejmě neuměl ani představit. Z pronásledovatele se stal pronásledovaný. A kdyby jej damašští křesťané nezachránili, kdo ví, jak by to s tímto mladým mužem dopadlo.

1. Zpátky v Jeruzalémě

Z Damašku tedy musel Saul utéci. Kam se vydat? Co si počít? Co dál? Jistě takové otázky probleskly jeho hlavou. Z textu se dozvídáme, že se vrací do Jeruzaléma. Ale je to zvláštní návrat. Z Jeruzaléma odcházel jako horlivý farizej, který si u velekněze vyžádal doporučení pro damašskou misi. Odcházel s touhou pronásledovat a pochytat ty, kteří tvrdili, že ten ukřižovaný na Golgatě byl Mesiáš. Odcházel s doprovodem, který mu byl k dispozici, a o němž vlastně nevíme, kam se poděl, nebo co s ním stalo po Saulově duchovním zážitku.

Cirka 300 km měl Saul na to, aby si ujasnil, jak to bude dál. Sám na sobě už v prvních dnech zakusil, že být Ježíšovým služebníkem, není jenom tak. Poznal, že toto poslání s sebou nese nebezpečí pronásledování, dokonce nenávist tak velikou, která nemá daleko ke vraždě.

Proto je pozoruhodné, že Saul zamíří přímo mezi Ježíšovy jeruzalémské následovníky. Kam jinam by chodil. Vrátit se mezi své bývalé souvěrce, a popřít tak nově získanou víru? Zodpovídat se veleknězi, proč svou misi v Damašku nedotáhl do konce? Třeba k tomu dojede později. V tuto chvíli se jeví důležitější připojit se k těm, kteří Ježíše znají osobně, a déle.

Hned záhy se však ukazuje, že to zapojení nebude tak snadné. Saul byl ještě před nějakou dobou proslulý svou vynalézavostí, jak se dostat křesťanům na kobylku. Všichni si moc dobře pamatovali, kolik jejich bližních a blízkých nechal pochytat a pozavírat do vězení. Není toto zase nějaká jeho lest? Vůbec se nedivíme obavám a opatrnosti Ježíšových služebníků. Jak to říkal Ježíš? Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice (Mt 10,16). Tj. dávejte si pozor! Vaše služba nebude jednoduchá. Všichni s ní nebudou souhlasit, všem nebude pochuti. Pozor tedy, ať se vám něco nestane!

2. Barnabáš

Na tomto místě se v příběhu objevuje nová postava. Barnabáš. Mimochodem, to jméno znamená

"Syn utěšení", nebo "Syn potěšení". V příbězích Skutků apoštolských jsme se s tímto mužem již setkali. Vzpomenete si? Bylo to o Letnicích, kdy vznikalo jeruzalémské společenství křesťanů. A Barnabáš nejen, že u toho byl, ale připojil se k ostatním a prokázal svou víru tím, že prodal své pole a peníze přinesl apoštolům k dispozici (Sk 4,6).

Nyní se s ním setkáváme ve chvíli, kdy by se rád Saul zapojil do jeruzalémské církve. Je to právě Barnabáš, kdo se za Saula zaručuje. Pravděpodobně se tito dva muži znali kdysi dříve, tedy než se jejich duchovní cesty rozdělily. Jak jinak si vysvětlit, že Barnabáš je v obraze, že ví, co se Saulovi přihodilo? Jedině tak, že Saul Barnabáše ze známosti vyhledal a svěřil se mu. Tu se ho ujal Barnabáš, přivedl ho k apoštolům a všechno jim vyprávěl: Jak se Pán na cestě ukázal Saulovi a mluvil s ním a jak potom Saul v Damašku bez bázně hlásal Ježíše.

Je to právě Barnabášovo doporučení, které Saulovi otevírá cestu k apoštolům i do jeruzalémské církve. Barnabáš se zaručil, proto je Saul přijat. Barnabášovi věříme, mohli si myslet apoštolové, a proto můžeme věřit i tomu všemu, co se týká Saula. Tak se pronásledovatel prvních křesťanů stává sám křesťanem, Kristovcem, následovníkem Ježíše Krista, jehož učedníky ještě docela nedávno pronásledoval.

Jak je dobré mít "po ruce" někoho blízkého, kdo pomůže, vysvětlí, doporučí. Jako třeba kominíkovi etiopské královny byl k dispozici Filip.

3. Saul se zapojuje

Saulova služba v Jeruzalémě je krásně shrnuta slovy: A tak ho věřící v Jeruzalémě přijali mezi sebe a také zde směle mluvil o Pánu Ježíši. A my bychom mohli dodat, Saul se stává jedním z nich. Tedy jedním z učedníků Ježíše Krista. Co bylo dřív, je zapomenuto. Ale jeden rys je při Saulovi patrný i nadále. Je to jeho horlivost, jeho ochota sloužit Pánu Bohu. Nestává se jen jedním z mnoha tisíců. Přesto, že se jeho víra dá počítat na dny, není jedním z těch, kteří jen naslouchají a nechávají si sloužit. Saul se pouští do služby. Směle vydává svědectví o Ježíši. Nemyslí na to, co se mu přihodilo v Damašku, když jej chtěli zavraždit. Služba Kristu je přece mnohem důležitější než strach o vlastní život.

Dovídáme se také, že zvláštní zálibu měl Saul při diskutování s řecky mluvícími židy. To byli ti, kteří nemluvili aramejsky a přijali řecký způsob života. Pravděpodobně to byli lidé zvídaví, toužící se dozvědět nové poznatky. Jenomže Saul nechce jen diskutovat, Saul zve k novému způsobu života, k následování Ježíše. A to už se v jednu chvíli této skupině zprotiví. Už toho slyšeli dost. Jak může on, který byl kdysi tak horlivým zastáncem Mojžíšova zákona nyní zdůrazňovat toho falešného Mesiáše? Pryč s ním!

Místo pokorné sebereflexe a upřímného hledání, berou situaci do vlastních rukou. A začnou Saulovi ukládat o život. Jenomže i tentokrát se Pán Bůh postaví na Saulovu stranu. Způsobí, že se o těchto zákeřných úkladech dozvědí jeho spolubratři. A vůbec neváhají se svou pomocí. Poznali, že to se Saulovým obrácením nebyla žádná finta. Berou jej jako sobě rovného. Nelitují námahy ani času, odvedou jej do zhruba 100 km vzdálené Césareje a odtud pošlou do jeho rodného Tarsu. To je dostatečně daleko, aby byl Saul v bezpečí. Třeba se ta situace uklidní. A Pán Ježíš ukáže, co dál.

4. Pokojná doba

Zde na nějaký čas ztrácíme se Saulem, budoucím apoštolem Pavlem, kontakt. Ale v pravý čas se objeví znovu a jeho služba se stane pro mnohé požehnáním. A v Jeruzalémě? První církev žije dál svým životem. Ale celkově se situace uklidňuje, což je samozřejmě příjemné. Tak jsme to četli: Saulovým obrácením nastala pro sbory v Judsku, Galileji i v Samařsku pokojná doba vnitřního budování a života v oddanosti Bohu. Duch svatý mezi nimi působil, takže rostly i počtem.

Jakoby mezi farizeji nepovstal nikdo jiný, který by nastoupil na dřívější Saulovo místo a pronásledoval křesťany. A zároveň, jakoby se Saulovým odchodem pominuly důvody, pokračovat v pronásledování. To je úžasná příležitost pro křesťanské sbory. Nejen v Jeruzalémě, ale v celém Judsku, Galileji i v Samařsku se mohou sbory rozvíjet a budovat. Vzniká tedy síť sborů, které žijí v oddanosti Bohu A to tak, že Duch svatý mezi nimi konal své dílo. Upevňoval je, utvrzoval, a také vedl k misii, která nemá a nemůže být nikdy ukončena. Proto ty sbory, které žijí z Kristova evangelia a podle vzoru Ježíše Krista rostou duchovně, tedy v duchovním poznání, ale rostou také počtem.

5. Co my s tím?

Asi každý bychom chtěli začít tím koncem, navázat na něj, pokračovat v tom, co zažívaly ty první sbory v území biblického Izraele. Tedy aby náš sbor rostl a budoval se. V tom požehnaném dění jsou obsaženy tři důležité prvky. Předně je to "pokojná doba". To je dáno tím, že křesťané mají pro svou práci klid. Nejsou pronásledování. To období, které začalo Štěpánovou mučednickou smrtí a gradovalo Saulovou nepřátelskou horlivostí, je pryč. Už tu není nikdo, kdo by takto razantně proti Kristovým následovníkům zasahoval.

A my můžeme říci: Bohu díky, i my žijeme v pokojné době. Máme svobodu. Teď samozřejmě pominu ta pandemická omezení, která, jak doufáme, časem pominou. Vláda ani nikdo jiný nám v naší činnosti nebrání. Je tudíž jen a jen na nás, do čeho se pustíme, co budeme dělat, jak budeme své křesťanství provozovat. Ve sboru, a samozřejmě také ve svém osobním životě. Tak toto máme, nezaslouženě, darem.

Dále hraje při rozvoji a budování sborů roli Duch svatý. Mezi tamními křesťany působil. A působí i dnes i mezi námi. To nemůžeme popřít. Duch svatý byl jednou provždy do tohoto světa vylit, věje a vane, a na nás je, abychom Jej dokázali rozeznat. Abychom dokázali rozpoznat, když On jedná, mluví, ponouká, směruje. V dnešní době jsme ovlivňováni víc než kdy jindy svým rozumem a svými city. Tak to bylo, je a i bude. Do toho k nám zní spousta hlasů, informací, názorů z televize, rádia, internetu... A na nás je, to všechno odfiltrovat a zaslechnout Boží pokyny, to Boží slovo, které i nás chce vést, budovat, utvářet, povzbuzovat ve službě.

Saul, Ananiáš, Barnabáš, a mnozí jiní v těchto kapitolách jmenovaní i nejmenovaní jsou dokladem, že Boží dílo jde kupředu tam, kde se nachází ti, kteří službu Pánu Bohu povýšili nad vše ostatní. A tak to i nás vede k tomu, abychom nad sebou, svými životy přemýšleli. Chceme-li něco změnit ve svém životě, v rodině, společnosti, sboru, církvi, tak to bez našeho nasazení nepůjde. To dobře víme. Tak se toho držme.

Modleme se, abychom v tento zvláštní čas obstáli. Abychom se dokázali věnovat svým nejbližším, abychom společně dokázali s modlitbou přemýšlet nad slovy Písma. Abychom stáli o to, poznávat, k čemu nás Boží Syn volá.

Situace křesťanů v době pronásledování byla nezáviděníhodná. Ale Pán Bůh se postaral. Vše se uklidnilo. A sbory rostly. To je povzbuzením, ale i výzvou, pro nás dnes. Amen.

Modlitba:

Pane Bože, také bychom si přáli, aby náš sbor rostl a sílil, aby přibývalo účastníků bohoslužeb i všech ostatních shromáždění. Co pro to můžeme udělat? Co pro to mohu udělat já? Prosíme, ukaž nám to každému.

Díky že se takto Tvými slovy evangelia může spojit. Uvědomit si, že nejsme sami, že jsi tu Ty, že jsou zde bratři a sestry, kteří bojují, zápasí, trápí se, ale i se modlí a očekávají jako my.

Přimlouváme se za všechny, po kterých je nám smutno, na které se těšíme.

Pane náš, děkujeme, že i v době, kdy si hlouběji uvědomujeme, co všechno nemáme ve svých rukách, se můžeme spolehnout na to, že nás i nyní vede Tvá vztyčená paže, která vyvedla izraelský lid z egyptského otroctví.

Děkujeme, že nemusíme bojovat sami s virem, s nedostatkem sil, s vlastními emocemi, se stresem,
s ponorkovou nemocí, se samotou..., protože Ty, Hospodine, s námi jsi.

Prosíme,otevírej nám oči, abychom viděli, jak mocný je náš Hospodin,i ve chvílích, kdy podléháme pocitu, že bojujeme s větrnými mlýny.

Do Tvých rukou a do Tvé péče vkládáme všechny, na kterých nám záleží, všechny Ty, kdo Ti věrně slouží, všechny, bez kterých by náš život nebyl myslitelný.

Připojujeme se ke Tvé církvi, která se po celém světě modlí slovy našeho Pána Ježíše Krista, a voláme:

Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.

Oznámení

Milé sestry, milí bratři, přátelé, přijměte několik nápadů pro inspiraci v čase, kdy se nesmí konat řada obvyklých setkání.

1. K poslechu: Naše evangelická církev také zpřístupnila velké množství zajímavých nahrávek (kázání, přednášek, písní, skladeb...). Podívejte se zde: https://soundcloud.com/ecirkev/sets
2. Nedělní bohoslužby: Na webových stránkách naší církve naleznete také přehled dostupných on-line vysílaných evangelických bohoslužeb). Podívejte se zde: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6613-On-line-vysilani-bohosluzeb-Ceskobratrske-cirkve-evangelicke/index.htm
3. Církev doma: Mnoho nejrůznějších tipů pro dospělé, děti i mládež naleznete zde: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm
4. Sborové sbírky: Vzhledem k tomu, že se minimálně 14 dní nemohou konat nedělní ani jiná shromáždění, můžete na sborové potřeby přispět převodem na sborový účet:
   176 570 4389/ 0800 s variabilním symbolem 100. Děkujeme těm, kdo přispěli!
5. Podpora sboru: Dění ve sboru můžete podporovat samozřejmě modlitbami, svým osobním nasazením (což v této době moc nejde), i finančně. Pro inspirace se podívejte zde: https://hlavuvzhuru.e-cirkev.cz/ Pokud to považujete za možné, budeme rádi, když náš sbor budete podporovat bezhotovostním trvalým příkazem.
6. Osobní rozhovor či e-mailová korespondence: V případě zájmu či potřeby, se můžete s důvěrou obrátit na br. faráře:
   mobil: 777 804 340; e-mail: hodslavice@evangnet.cz
   nebo sestru kurátorku: mobil: 731 845 311; e-mail: libuse.palacka@centrum.cz

7.  V průběhu nouzového stavu jsou každou neděli vysílány bohoslužby na ČT2 v 10.00 hod.

Nejinak je tomu dnes i příští neděli.

8. Muzeum Novojičínska zve - dvě zajímavé výstavy:

a) Černé roucho - náboženská kultura Nového Jičína v letech 1624 - 1773
(30. listopadu 2020 - 7. března 2021)

b) Pouť J. A. Komenského životem, Moravou, Čechami a Evropou (1592 - 1670)

(30. listopadu 2020 - leden 2021)

Platí přitom ustanovení vlády tzv. PES 4, pro nás to znamená, že bohoslužeb se může účastnit maximálně 20 osob. Protože se účast návštěvníků odhaduje těžko a složitě, a nechceme před nikým zavírat dveře, rozhodli jsme se vykonat všechny bohoslužby v kostele, a to takto:

9.15 hod. - přijít může kdokoli, ale prosíme, přihlédněte k tomu co uvedeno níže:

10.00 hod. - bohoslužby pro rodiče a prarodiče, kteří s sebou vezmou děti do Nedělní školy, která bude ve stejný čas probíhat ve Staré škole (může jich být 20!). Tu vás obzvláště prosíme, přijďte se svými dětmi, které jsme nemohli dlouhý čas posílat ani do NŠ ani do náboženství.

10.45 hod. - bohoslužby pro presbytery a jejich rodinné příslušníky

11. Jak to bude s bohoslužbami 6. prosince, bude na základě protiepidemiologických opatření oznámeno příští neděli, ale i na sborovém webu i facebooku. Jistě budou bohoslužby i v Mořkově v 8.00 hod. a 10.45 ve Straníku (1. neděle v měsíci).

12. ostatní pravidelná setkání se zatím konat nemohou.

13. modleme se za tuto situaci, obzvláště myslím na Vánoce

→ slovo na závěr: - Zjevení 21, 1-7

A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.

A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."

Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá." A dodal: "Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem.

Nechť vás pán bůh posiluje a dává vám moudrost, jak v tomto zvláštním období žít! Pokoj Boží nechť zůstává se všemi námi! Amen.