31.12.2019

Písně: 292, 294, 697, 535, 531. ČTENÍ: Židům 13, 1-7 Slovo na cestu

Jste bratři. Nepřestávejte se mít rádi. Nezapomínejte na pohostinnost. Byli už takoví, kteří, aniž si toho byli vědomi, přijali za hosty anděly. Pamatujte na vězně, jako byste byli spolu s nimi uvězněni, a na trýzněné jako ti, které to může postihnout také. Manželství mějte všichni v úctě. Manželé, buďte si věrni. Cizoložné a nestoudné bude soudit Bůh. Ať se vás nezmocní láska k penězům. Spokojte se s tím, co máte. Neboť Bůh řekl: "Nezřeknu se tě, ani tě neopustím."Proto smíte směle prohlásit: "Pán je můj pomocník.Nebojím se ničeho, co by mi mohl udělat člověk." Nezapomínejte na své vůdce, kteří vám vyřizovali Boží poselství. Sledujte cíl jejich života a důvěřujte Bohu jako oni.

TEXT: Židům 13, 8.9

Ježíš Kristus je týž včera, dnes i na věky. Nenechte se proto strhávat různými cizími naukami. Svou duchovní sílu čerpáme pouze jako dar od Boha.

KÁZÁNÍ:

Milé sestry, milí bratři, rok 2019, do nějž jsme vstupovali s nejrůznějším očekáváním a možná také s určitými obavami, bude za malou chvílí minulostí. Za pár hodin se změní dvě poslední číslice letopočtu, a my si zase budeme zvykat psát jiný rok, který se, jak věříme, začne odvíjet. Do nového roku jsme vstupovali ve chvíli, kdy tento náš kostel nebyl zdaleka ještě hotový. V prosinci se zde teprve pokládala dlažba. Pak měli teprve nastoupit stolaři, aby dokončili všechno ostatní. Už v té době jsme si ale po pečlivých úvahách stanovili datum otevření kostela. Takovou záležitost nemůžete nechat na poslední chvíli. Prací, které byly před námi, bylo ještě opravdu mnoha.

Řemeslníci pracovali, jak mohli. Nutno říct, že tady v těch zimních měsících nebylo nijak zvlášť teplo, i když se všemožně přitápělo. Měli jsme očekávání, a těm jsme museli mnohé podřídit. Naplánovat datum otevření, to je jen jeden bod. Další následovalo. Závěrečný úklid. Program otevření, pozvat účinkující, zabezpečit pro ně zázemí. Připravit propagační předměty. Pozvat domácí i hosty. Zajistit občerstvení, oběd. Však si to mnozí vybavíte a připomenete, kolik starostí s tím vším bylo.

Z ohlasů, které se pak ke mně následně dostaly, bylo patrné, že jsme za tento náš stánek Pánu Bohu vděční. Podařilo se, v co jsme snad ani nedoufali. I to otevření bylo důstojné a hojně navštívené. Věřím, že Pán Bůh byl oslaven.

Do toho jsme chystali volbu staršovstva. Na to nesmíme zapomenout. V Mořkově a Straníku připravovali volbu výboru kazatelské stanice. Ač bylo mnoho navržených, nakonec nám volba vyšla tak tak. Mnozí z různých důvodů odmítli. Nicméně ti, kteří kandidovali a byli zvoleni, se následně ujali jim svěřené zodpovědnosti. A za to jsem vděčný. Že máme staršovstvo, které se stará, které usiluje o proměnu našeho sboru k Boží slávě. Že máme staršovstvo, které svou pozici nevnímá jen jako funkci čestnou, nýbrž jako pozici služebníka, který je zodpovědný a je ochoten pro naplnění svých povinností vykonat i něco ještě navíc.

Do třetice chci zmínit ještě oslavu 200 let existence tohoto našeho kostela. Zpočátku jsme měli obavy, jestli dvě takové velké akce zvládneme, ale podařilo se. Zase díky velké obětavosti a nasazení.

Opět musím říct, že jsem za to vděčný. Ukázalo se totiž, že tam, kde je dobrá vůle, kde se lidé semknou, dokáží víc, než zprvu doufali. A navíc, se ještě v závěru roku shromáždit dary, ze kterých jsme pořídili nové, funkční a hlavně i bezpečné topení sem do kostela. Opět bylo potřeba brigádníků, kteří dokonce hned několikrát přišli. I díky jim zde dnes máme teplo.

Takže ohlížím-li se za rokem 2019, v mé mysli budou hlavně tyto stěžejní události, které se týkají tohoto našeho kostela. Místa, které jsme zdědili po svých předcích. Místa, které je sice němým, ale přece jen významným svědkem mnoha událostí, které se zde za těch 200 let konaly. Ať už to byly křty, konfirmace, svatby či pohřby, ale také bohoslužby, vysluhování Večeře Páně, a jiná shromáždění a setkání.

Samozřejmě, kromě sborového života máme každý z nás svůj vlastní osobní život. I za ním se dnes můžeme ohlédnout, položit si otázky, jak se nám vyvedl, co se nám podařilo a co naopak ne. To ohlédnutí nám slouží k tomu, abychom si též uvědomili, kde jsme se a v čem drželi Hospodina, a kde jsme naopak sešli cesty, kde jsme hřešili, a tudíž jsme se nenechali určovat slovem Písma svatého.

Slyšeli jsme dnes slova z epištoly Židům. Ta nám mohou všem být nastaveným zrcadlem, které ostatně nemáme rádi. Protože nám nelichotí a nesdělují, jak jsme úžasní, krásní, mladí, ušlechtilí, dobří a

Pána Boha poslušní. Naopak. Zrcadlo Písma nám ukazuje na naše chyby, sobectví, nevěru, prchlivost, lakotu, prostě ukazuje na naše pomýlení, které si často ani nechceme připustit. A i když ty své pády a nevěrnosti popíráme, ještě to neznamená, že jsme neublížili jen sobě či bližnímu, nýbrž i Pánu Bohu. Na to musíme také pamatovat!

K tomu vám přečtu příběh, jak jinak, z pera Bruna Ferrera s názvem Zlatá jablka.

Jeden dlouholetý podvodník, který nerozlišoval moje a tvoje a vesele si bral, co se mu zamanulo, byl konečně zatčen a odsouzen k smrti. Výměnou za život svěřil soudcům úžasné tajemství: jak pěstovat stromy, které plodí zlatá jablka!

Zpráva se dostala k uším panovníka, který usoudil, že by stálo za to, učinit alespoň pokus. Muž klidně vysvětlil, že je ochoten dokázat svoji podivuhodnou schopnost, a požádal o špetku zlatého prachu a o lopatu. Panovník souhlasil: "Dobrá, ale jestli lžeš, budeš o hlavu kratší!" Nazítří se král s celým dvorem shromáždili v královských zahradách. Muž se hluboce uklonil všem slavnostně oděným dvořanům a řekl:

"Nejmocnější pane, uvidíš, že je to velmi jednoduché. Vyhloubím v zemi malý důlek, vložím do něj zlaté zrnko a tři dny budu zalévat jedním kbelíkem vody.

Třetího dne vyroste strom a na něm uzrají tři zlatá jablka, která bude opět možné zasadit, aby z nich vyrostly nové stromy obsypané mohutnými plody." "Nuže," pobídl jej král, "dost řečí a pusť se do díla! Jestli neuvidím za tři dny zlaté ovoce, skončíš na popravišti."

"Nejjasnější pane," pravil naoko smutně ten filuta. "Já to udělat nemohu. Kouzlo funguje jedině tehdy, když je ruka, jež zasévá zrno, naprosto nevinná a nespáchala nikdy žádnou nepravost. V opačném případě se nestane nic. Proto, jak jistě pochopíš, nemohu kouzlo sám použít. Ty však jsi, pane, vznešení a vlídný, a tak jistě můžeš..."

Král popadl rýč, ale vzpomněl si na to, co spáchal v poslední válce. "Moje ruce jsou poskvrněny zbytečnými krutostmi k nepříteli. Kouzlo bych pokazil. Bude lépe, když to zkusí někdo jiný."

Panovník pokynul správci pokladny. Ale ministr ucouvl. "Nejjasnější pane, vždycky jsem ti věrně sloužil, ale jednou se mi v pokladnici stala taková nehoda: přilepila se mi na podrážku zlatá mince a já jsem ne..." "Dobře, dobře," zabručel král. "Tak si vezme rýč můj nejvyšší soudce!"

Soudce zavrtěl hlavou: "Rád bych se toho ujal, ale právě začíná jeden důležitý proces, u kterého nesmím v žádném případě chybět. Omluvte mě."

Král se rozhlédl a viděl, jak se ministři, dvořané, rádci a poradci postupně vytratili, a rozesmál se: "Dostal jsi mě. Pochopil jsem lekci, tak si vezmi peníze a běž a už se tu nikdy neukazuj!"

Bratři a sestry, tak to je dvojí ohlédnutí za našimi životy v roce 2019. Za tím, co jsme prožili ve sboru a za tím, jak žijeme ve svém osobním životě.

K tomu všemu je ovšem potřeba dodat to třetí. Jsou to slova, která jsme slyšeli v úvodu kázání. Ježíš Kristus je týž včera, dnes i na věky. Nenechte se proto strhávat různými cizími naukami. Svou duchovní sílu čerpáme pouze jako dar od Boha.

Jedna pomyslná etapa našich životů dnes končí. Rok 2019 je nenávratně pryč. Ať jsme prožili dobré nebo zlé, ať se nám dařilo, anebo naopak jsme prožívali chvíle smutné či obtížné, mohli jsme vědět, že na nic z toho nejsme sami.

A ono tomu tak bude i nadále. Nevíme, co nám nový rok 2020 přinese. Nevíme, co nás čeká. Co nás překvapí. Ale můžeme se spolehnout, že Pán Ježíš nám bude nablízku.

On se nemění, jako se mění letopočet, On se nemění, jako se pod vlivem a působení okolností či druhých lidí měníme my.

Je stále stejný. Jeho láska k nám trvá. To je naše východisko do všeho, co na prahu nového roku očekáváme a vyhlížíme třeba s obavami.

Nenechejme se proto strhnout různými cizími naukami, nehledejme jiné učení, jinou moudrost, jinou inspiraci. Svou duchovní sílu čerpejme pouze jako dar od Boha. K němu se obracejme s prosbou o pomoc, sílu, moudrost a jemu také děkujeme, že je s námi a nikdy nás neopustí.

Přeji nám všem, aby se nám to v tom novém roce dařilo více, než v tom, který končí. Amen.

Náš Pane, děkujeme Ti, co je už v tuto chvíli za námi. Děkujeme, za chvíle radosti a požehnání, které jsi nám dopřál. Děkujeme i za to těžké, čím jsme si museli projít. Věříme, že tím upevňuješ naši víru i charakter a cvičíš nás pravé zbožnosti, která s Tebou počítá a o Tebe se opírá.

Věříme, že nás svou věrností budeš provázet i nadále. Ke tvé slávě pozvedáme kalich spásy a vzýváme tvé jméno. Budiž požehnáno až navěky. Amen.