5. 4. 2020

Pokoj vám všem!

Milé sestry, milí bratři, i dnes vás všechny zdravím touto cestou. Pomalu vyhlížíme, že se nouzová opatření ustanovená vládou ČR uvolní. Nicméně ještě to nějaký čas může trvat. Buďme trpěliví! Využívejme tuto dobu k tomu, nač jindy nemáme čas, do čeho se nám nechce. Samozřejmě v tuto chvíli vás všechny vyzývám: Každý den, nejen dnes, si udělejte čas na Boží slovo, modlitbu, ztišení se před Boží tváří. Přemýšlejme, k čemu nás Pán Bůh vede, co nás chce naučit, co od nás očekává!

Dnes je tzv. Květná neděle. Pašijní příběh si můžeme každý přečíst ve svých Biblích. Připomeňme si v úvodu Ježíšova slova, kterými nám naznačuje cestu k naší spáse: Musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Jan 3, 14.15).

Modlitba:

Pane Bože, uběhl další týden. Stále je stav nouze. Jsme omezeni v pohybu, v kontaktu s druhými lidmi, děti nemohou do školy, nemůžeme na bohoslužby ani na jiná sborová shromáždění. Bojíme se, abychom se nenakazili, aby se nenakazili ti nejohroženější, aby se nenakazil někdo z těch, které máme rádi.

Tento čas je pro nás zvláštní. Uvědomujeme si, jak jsme z ničeho nic postaveni na vedlejší kolej. Mysleli jsme si, že jsme pány tvorstva. Že se dá všechno měřit úspěchem a tím, co zvládneme vykonat. A najednou je to jinak. Nyní nám ten nepatrný, okem neviditelný, prťavý virus působí tolik problémů, že jsme z toho až zděšeni. Každý z nás musíme promýšlet víc než kdy jindy, co budeme dělat, kam půjdeme - pojedeme, nebo zdali raději zůstaneme doma. Chráníme tak své zdraví i zdraví ostatních.

Zdá se, že jsme k sobě v této koronavirové éře ohleduplnější, že si dokážeme pomoci, povzbudit se, poděkovat. Kéž by nám to zůstalo i době, kdy budou omezení zrušena.

Prosíme, Pane Bože, buduj i náš duchovní život. Vždyť i on se mnohdy nachází ve stavu nouze. Tvé slovo je nám mnohdy až na samotném okraji zájmu. Do modliteb se nám nechce. Anebo jen tak rychle odhrkáme ty modlitby naučené. Ty, svatý Bože, víš, jak to s námi je. Prosíme, obnov nás! Proměn nás! Uzpůsob k tomu, že pro nás budeš tím nejdůležitějším. Vždyť kdybychom neměli Tebe, kdybychom se k Tobě nemohli obracet s důvěrou a nadějí, náš život by neměl žádný smysl a cíl. I když se snažíme takové myšlenky zaplašit, i když se snažíme čas svých životů všelijak vyplnit, Pane, dej nám poznat, že musíme pracovat a namáhat se také pro Tebe! Ne jen pro to, co nás samotné baví a zajímá.

Klademe se do Tvých rukou a prosíme: Svým svatým Duchem se dotýkej našeho svědomí a veď nás ke službě Tobě i bližním. Díky za Tvou lásku, díky za Tvůj zájem o každého z nás! Amen.

Jan 12, 12 - 19 Slovo na cestu:

Příštího dne se po Jeruzalémě rozkřiklo, že do města přichází Ježíš. Shromáždil se velký dav lidí a šli ho vítat. Natrhali palmové ratolesti a nadšeně volali:
"Sláva Ježíši!
Ať žije Mesiáš!
Ať žije náš Král!"
Ježíš k nim přijel na oslátku a tak se naplnila předpověď dávného izraelského proroka:
"Neboj se, Jeruzaléme.
Tvůj král se blíží,
přijíždí na oslátku."
(Ježíšovi učedníci si tehdy tuto souvislost neuvědomili. Teprve po Ježíšově vzkříšení pochopili, že se tenkrát naplnilo proroctví.)
Ježíše doprovázelo mnoho svědků Lazarova vzkříšení. Všem o tomto divu vyprávěli, a tím zástup narůstal. Farizejů se zmocnila panika: "Jsme ztraceni! Všichni se k němu přidávají."

Milá čtenářko, milý čtenáři, ocitáme se u Jeruzaléma ve chvíli, kdy se děje něco mimořádného. Radostný jásot je slyšet široko daleko. Lidé se srocují. Mávají palmovými ratolestmi. Co se to děje? Může se leckdo ptát. To je Ježíš! Už je tady. Hosanna - Ať žije! Ať žije Mesiáš.

Obyčejný muž, docela obvyklého vzezření. I postavení. Přijíždí na oslu, to je dopravní prostředek nemajetných. A kvůli tomu tolik povyku? Působí to jako davová psychóza, kdy jeden něco začne vyvolávat, a další, zfanatizovaní, se přidávají, a připojují se, až to zní jako uragán. "Sláva Ježíši! Ať žije Mesiáš! Ať žije náš Král!"

Zkusme si to představit: Sejdeme se na Place v Hodslavicích, a lidé volají: Ať žije Ježíš!Bylo by to úžasné, kdyby se takto lidé srotili kdekoli v našich vesnicích a vzdávali takto veřejně, bez obav a radostně hold tomu, který nám vydobyl život věčný. A nejenom u nás, na každém místě, kde se lidé nacházejí. To by pak svět vypadal jinak...

Jak je to možné, říkáme si, že se ti lidé takto shromáždili? Co je k tomu přivedlo?

O několik dní dříve se stalo něco úžasného. Ježíš v Betánii vzkřísil Lazara. Byl mrtev a již pochován. Zdálo se, že Ježíš přišel pozdě. A právě tam se tenkrát projevila Ježíšova neomezená moc. Ten, který zemřel, který už nebyl mezi živými, byl Ježíšovým slovem přiveden zpět k životu!

Lidé, kteří zprvu pochybovali, jestli to má Ježíš v hlavě v pořádku, když volal Lazara z hrobu ven, užasli. V tu chvíli se přesvědčili, že pověsti o Ježíšovi nelhaly. Jeho moc je skutečná. Neomezená. Mrtvý povstává zpět k životu. Může být něco víc? Vždyť něco takového nikdy nikdo jiný nedokázal.

Není tedy divu, že nám pisatel, který tyto události zachytil, podává svědectví: Tehdy mnoho z přihlížejících Židů Ježíšovi uvěřilo, protože se stali svědky tohoto zázraku. (Jan 11, 46)

Dobrých zpráv není nikdy dost! Je potřeba, aby se mezi lidmi šířily! A to zvláště tehdy, když je život člověka zachráněn ve chvíli, kdy byly vyčerpány všechny lidské zkušenosti a dovednosti. To, co Ježíš dokázal, mnohými otřáslo. Jejich názory, přesvědčením, zkušenostmi. Najednou je všechno jinak. Jako očití svědkové zázraku Lazarova vzkříšení už nepochybují. A nemlčí. Brzy se o tomto Ježíšově činu ví v celém okolí. Tak se dostává do povědomí nejrůznějších lidí evangelium, dobrá zpráva o Boží lásce, dobrá zpráva o Ježíšově zájmu o člověka, dobrá zpráva o Ježíšově moci, která pohřbeného vrátili nazpět do života.

Ježíš před velikonočními svátky vjíždí do Jeruzaléma. A vítají jej zástupy těch, kteří se o Jeho podivuhodných činech a slovech dozvěděli. Jsou tam shromážděni různí lidé z různých míst. Ale jedno mají společné: Vítají přijíždějícího Ježíše jako krále. Jako toho, kdo má moc. Jako toho, který se projevil jako Boží služebník. Jako toho, do něhož vkládají svá očekávaní i naděje.

Událost, kterou si připomínáme dnes na Květnou neděli, otevírá velikonoční týden. Jím vrcholí Ježíšovo dílo v tomto světě. Jím vrcholí Kristova láska k člověku, každému člověku. My už víme, jak to dopadne. Víme, že ten zástup Ježíšových "vítačů" o několik dnů později otočí. To však nyní není důležité.

Podstatné je, že se o Ježíši v tuto chvíli ví. Snad žádný obyvatel Jeruzaléma nemůže prohlásit, že nezná toho, který vzbudil takové ovace, takový rozruch.

Co my s tím dnes? Přiznejme pokorně, že v našem okolí se o Ježíšovi neví. A když, tak mnohdy velmi velmi zkresleně. Co je tomu stavu na vině? Kdo je na vině? Odpověď je jasná. Jsme to my, my křesťané, kteří jsme němí a nepřesvědčiví. Ani slovy ani činy Ježíše věrně nedosvědčujeme. A když to neděláme my, jak mohou lidé kolem nás znát Krista, který přišel do tohoto světa dát hříšníkům naději? Udělá to snad někdo za nás? Kdepak. My jsme těmi, které si Pán Bůh vybral a dal se jím poznat. My jsme těmi, které posílá, abychom evangelium o Ježíšovu zájmu o každého hříšníka šířili v tomto světě, ve svém okolí, všude kam přicházíme. Jestliže v tom nezastupitelném poslání budeme věrní a poctiví, pak a jedině pak, se může stát, že se lidé budou ze zájmu srocovat. Třeba na náměstí, na Place, na jiném veřejném místě, nebo v kostele, a budou se ptát, kdo to ten Ježíš vlastně je, když o něm tolik od nás slyší.

Zkusme trochu matematického uvažování. Jestliže lidé slyší evangelium, vede je to ke zvědavosti, někteří z nich uvěří a budou Ježíše následovat. Pokud na počátku uslyší evangelium lidí víc, je jasné, že i těch následovníků bude víc. A také naopak. Nebudou-li na počátku žádní, kteří slyší (protože nemají koho slyšet), pak adekvátně tomu nemohou být ani ti, kteří uvěří, anebo jich bude velmi málo.

Je to jako s tím rozsévačem, který rozsévá semeno k životu věčnému. Jedno skončí na cestě, jiné mezi trním, další mezi kameny a některé také v úrodné zemi. Pokud by rozsévač nerozsíval, nebude úroda žádná. Naopak, čím víc práce s rozsíváním má, tím je větší předpoklad, že i sklizeň bude větší. Že víc semínek skončí v úrodné zemi.

Tak. A teď přemýšlejme, jak je to s námi. Jak rozsíváme. Jak Krista dosvědčujeme. Doma, v práci, ve škole, v sousedství...

Pane Bože, vyznáváme, že jsme mnohdy lhostejní. A na druhých nám nezáleží. Víme také, že bez Tvého požehnání, je všechno to, co děláme, marné. Prosíme, ať nalezneme tu správnou rovnováhu. Smiluj se nad námi všemi a i v tento koronavirový čas buduj naši víru i náš charakter. Otvírej naše oči, abychom vnímali, k jakému dílu nás voláš a zveš! Amen.

Efezským 5, 8-9:
Žijte jako děti světla - ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda.

Modlitba v čase koronavirové epidemie:

Prosíme, Pane, za uzdravení všech, kteří se nakazili, všude na světě, kam se jen virus rozšířil. Prosíme tě za ty, kdo již ztratili své blízké, i za ty, které o ně nemoc ještě připraví.

Prosíme tě za lékaře, sestry a ostatní zdravotníky, dej jim inspiraci v jejich péči a chraň jejich vlastní zdraví. Prosíme tě za moudrost pro vědce, kteří všude na světě s nejvyšším úsilím hledají lék.

Prosíme tě za veřejné činitele, kteří musí přijímat těžká rozhodnutí a rozhodovat o izolaci a karanténě, aby zastavili virus; prosíme tě ale i za ty, kteří jejich rozhodnutí těžce nesou a mají pocit, jako by byli uvězněni.

Prosíme tě za všechny, kdo jsou nespravedlivě stigmatizováni pro svou rasu, národnost nebo etnickou příslušnost. Spolu se všemi křesťany na tomto světě chceme přinášet Kristovu uzdravující přítomnost a pokoj do těchto těžkých časů plných bázně.

Prosme také Boha, aby nám v této celosvětové krizi nedal zapomenout na miliony Božích dětí, které žijí v místech bez zdravotní péče. Ať Bůh otevře naše srdce, ale i naše materiální zdroje a naši politickou vůli k pomoci, aby se naděje na lepší budoucnost mohla stát realitou pro všechny Boží děti.

O to prosíme tebe, Bože, náš stvořiteli, pro utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista, který nás vykoupil, v síle Ducha Svatého, který v nás uskutečňuje Boží vůli. Amen

(Podle modlitby Rev. Dr. J. Herberta Nelsona z Presbyterní církve v USA)

MODLITBA PÁNĚ:
Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.

Oznámení:

  • Bohoslužby, ani žádná jiná shromáždění se do odvolání nouzového stavu nekonají.
  • Na internetu lze sledovat on-line vysílání a videozáznamy bohoslužeb naší církve zde: https://www.e-cirkev.cz/
  • pravidelné denní biblické zamyšlení (i písně) naleznete zde: https://soundcloud.com/user-41012488
  • Česká televize vysílá ekumenickou bohoslužbu každou neděli i na Velký pátek od 10.00 na ČT2.
  • bratr farář je připraven s vámi hovořit na telefonu (777 804 340) i na mailu
  • Sbírky v době koronaviru

Milé sestry, milí bratři. Vzhledem k nouzovému stavu, který v naší zemi platí od 12. března a ještě nejméně do konce dubna bude trvat, nemohou se konat naše nedělní ani sváteční bohoslužby. Tak tomu žel bude i během Velikonoc. Jsem rád, že můžeme být v kontaktu alespoň telefonickém či internetovém. Snad každý z nás nyní zažíváme, jak tato elektronická média nám právě v době fyzické izolace mohou být pomocí.

V tuto dobu bývá zvykem, že se připojujeme k tzv. celocírkevním sbírkám. Sbírky nebyly zrušeny ani odloženy. Proto vás všechny prosím, chcete-li a můžete-li, přispějte elektronicky. Samozřejmě můžete přispět i za své rodinné příbuzné a známé, kteří třeba nemají možnost bezhotovostní platby.

  • Účet sboru: 176 570 4389/ 0800

HLAVNÍ DAR LÁSKY se jmenuje sbírka, která se koná na Velikonoční neděli. Vždy je určena pro konkrétní sbor, který provádí náročné stavební opravy. Tentokrát je sbírka určena pro sbor z našeho seniorátu, totiž pro Hranice. V těchto dnech zahajují přístavbu ke stávajícímu kostelu, následně bude opravován i on. Variabilní symbol: 200.

SBÍRKA DARŮ JERONÝMOVY JEDNOTY: Jeronýmova jednota je pomocné dílo naší církve a vytváří fond, ze kterého čerpají sbory na náročné opravy budov (i náš sbor má z tohoto fondu půjčku). Variabilní symbol: 300.

  • Na obě tyto sbírky můžete přispět do konce dubna 2020.


sbírka pro sbor - A chcete-li a můžete-li přispět našemu sboru (namísto sbírek, které teď budou několik týdnů chybět), využijte tentýž účet. Variabilní symbol: 100.

slovo na závěr: 2. Korintským 1,3-4 Slovo na cestu
Jak nevýslovně dobrý je náš Bůh. V něm, Otci našeho Pána Ježíše Krista, máme nevyčerpatelný zdroj útěchy a posily pro naše zkoušky a utrpení, takže i jiné pak můžeme těšit a posilovat, když je to zapotřebí.

Kéž vám, Bůh Otec i Ježíš Kristus, náš Pán, dá svůj pokoj, lásku a víru, kéž dá svou milost všem, kdo Ježíše Krista z celého srdce milují. Amen.