29.11.2020 Bohoslužby

Pokoj vám!

Milé sestry, milí bratři, dnes je první advent. Začíná nový církevní rok. A my, přesto že stále platí určitá proti pandemická omezení, můžeme vstoupit do nové doby. Nového času, který je nám nabízen, jako možnost k životu, ale také ke změně. A nejsme na to sami! Prorok Zachariáš (9,9 SNC) nám oznamuje: Jásejte a radujte se, přichází váš spravedlivý král a přináší vám vysvobození.

Modlitba
Pane Bože, jak krásný je den, kdy nás navštíví vzácný host!
Smíme odložit, co nám zaměstnává mysl i ruce.
Smíme poslouchat jeho a ne pořád jen svůj hlas,
pohlédnout na vše jeho a ne jen svýma očima,
a tak se můžeme setkat s novým a obohacujícím,
co jsme netušili, nevnímali, vůči čemu jsme otupěli, zlhostejněli.
Smíme pro něho něco udělat, a tak mít pro co žít.
Za všechna ta setkání ti, Pane Ježíši, děkujeme,
a prosíme, buď ty sám dnešního dne naším vzácným hostem. Amen.

Matouš 21, 1-11 SNC

Když se blížili k Jeruzalému a přišli do Betfage u Olivové hory, poslal Ježíš dva ze svých učedníků napřed 2 a řekl jim: "Jakmile přijdete do vesnice tady před námi, najdete přivázanou oslici s oslátkem. Odvažte je a přiveďte mi je. 3-4 Kdyby se vás někdo ptal, co děláte, řekněte, co předpověděl prorok: 5 'Oznamte Jeruzalému: Tvůj král přichází k tobě, tichý, přijíždí na oslátku.' "

6 Učedníci šli a udělali vše podle Ježíšova příkazu. 7 Přivedli oslici i oslátko, místo sedla podložili své pláště a na ně posadili Ježíše. 8 Mnozí z davu pokládali své pláště na cestu, jiní osekávali větve ze stromů a zdobili jimi cestu. 9 Průvod lidí, který ho obklopoval zepředu i zezadu, volal: "Hosanna synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Pána! Hosanna na výsostech!"10 Když vjel do Jeruzaléma, celé město vřelo a lidé se vzrušeně ptali: "Kdo je to?" 11 Z průvodu se ozývalo: "To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu!"

Zamyšlení:

Milí bratři, milé sestry, je tady advent. Ten zvláštní předvánoční čas, který nám připomíná, že se Ježíšův příchod do tohoto světa blíží. Ale jak to poznáme, že advent nastal? Podíváme-li se do civilního kalendáře, tak tam tu informaci nenalezneme. Advent naši společnost, která se evangeliu odcizila a odcizuje, nezajímá. Tedy alespoň pokud jde o jeho zvěst, poselství.

Mnohem víc naše současníky zajímá, kdy se otevřou i malé obchody, kdy a jak se změní hygienická proticovidová opatření. Kdy se bude moci jít neomezeně nakupovat, navštěvovat kulturní vystoupení a sportovní zápasy. Ještěže už můžeme přijít sem do kostela. A můžeme zde odhlédnout od starostí všedních dnů. Soustředit se na tu zvěst, která dává našemu životu smysl, a také cíl.

Ostatně dneškem nic nekončí. Ta první zapálená svíce znamená, že něco nového začíná, a ty tři dosud nezapálené zase naopak sdělují, že něco snad ještě před námi je, že se máme ještě na co těšit.

Oddíl Písma, který jsme četli, zachycuje události Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma. Je to krátce před tím, než zde Boží Syn naplní své spasitelské dílo záchrany. Ale na počátku tomu nic nenasvědčuje. Ježíš putuje se svými učedníky a blíží se k Jeruzalému. On jediný z toho společenství ví, co je před ním, co je potřeba zařídit, obstarat. Proto snad nepřekvapí, že je to právě On, kdo dává svým učedníkům příkaz, aby pro něj přivedli oslici s oslátkem, a také aby na Něj upozornili:

'Oznamte Jeruzalému: Tvůj král přichází k tobě, tichý, přijíždí na oslátku.' Jeruzalém té doby, byl městem, kde se sbíhaly nitky společenského, politického, kulturního a především náboženského života. Zde bylo nejhlavnější místo všech zbožných, rozumějme židovských obyvatel. Chrám.

Chrám jako místo, kde dle tehdejších představ pobýval Hospodin ve své slávě. Jak tomu však rozumět, když na každém kroku je možno spatřovat ozbrojené římské tedy pohanské vojáky?

Proroci již mnohá staletí upozorňovali na to, že Bůh pošle svého Služebníka, Mesiáše, který celý národ vysvobodí z područí hříchu a smrti.

Tato představa byla mezi místními živá, i když si ji dost podstatně upravili podle svých představ a přání. Ten příchozí jistě vysvobodí naše svaté město od pohanů, bude to jistě hrdina, s vojskem, na koni, kterému nic a nikdo neodolá.

Jenomže Ježíš přichází naprosto jinak. Boží Syn, Zachránce světa přijíždí na oslátku. Řekněme, že to byl takový základní dopravní prostředek nemajetných lidí.

Na to zbožný lid jaksi zapomněl, i když proroci na tento fakt upozorňovali. Proto je nyní potřeba učedníků. Oni mají jít a mají celému městu připomínat, co proroci zvěstovali. Tvůj král přichází k tobě, tichý, přijíždí na oslátku.

Jinými slovy, učedníci mají upozornit na to, že král, tedy Mesiáš je tady. Jenomže přijíždí jinak, než si představovali, na oslátku a ještě k tomu nenápadně. V obyčejném šatu, bez armády, bez zbraní, bez nebeských zástupů.

Bratři a sestry, je advent, Kristus i k nám přijíždí. Ale uprostřed svých starostí o sebe i svou rodinu, uprostřed vlastních představ o Mesiášově moci, uprostřed pandemických opatření, obav o to, jestli uživíme sebe i své nejbližší, uprostřed otázek, jestli vůbec budeme moci slavit vánoční svátky doma i ve sboru, rozpoznali bychom, kdyby přišel Spasitel? Tiše? Nenápadně? Jinak, než jsou naše představy o Něm?

Je zřejmé, že učedníci svůj úkol splnili. Přivedli oslici i oslátko. A aby alespoň symbolicky vyjádřili, že se nejedná o chudého pocestného, použili své pláště a na ně usadili Ježíše. Celá ta situace zapůsobí i na ty, kteří jsou toho všeho svědky. Jakoby ani oni nechtěli zůstat stranou. Jakoby i oni chtěli Ježíše uvítat a zdůraznit Jeho Božské poslání.

Berou své pláště, odsekávají větve z palem a tak symbolicky tímto způsobem vytvářejí "koberec", aby zdůraznili výjimečnost toho, který se sice na obyčejném oslu, ale s nejdůležitějším posláním pohybuje do hlavního města.

A k tomu ještě to volání: Sláva, sláva tomu, který přichází ve jménu Hospodina. Sláva buď Bohu na výsostech.

Milí přátelé, když k nám přijde návštěva, připravíme se na to. Uklidíme, nachystáme pohoštění, uděláme si čas. Horší ovšem je, když přijde nečekaně. A my uklizeno nemáme a nemáme nic, čím bychom dotyčného uvítali a pohostili. Všichni to, předpokládám, z vlastní zkušenosti známe.

Ale přijíždí Ježíš. To není jen tak ledakdo. To je Syn Nejvyššího. Spasitel. Ten, který dává našemu životu smysl a cíl! A tak se musím nutně ptát: Jak Ho uvítáme? Tím, že zapálíme svíci? Tím, že uklidíme, tím že napečeme? Kdejaké jiné návštěvě by to stačilo a byla by poctěna. Ale stačí toto naše uvítání Ježíšovi? Neměli bychom udělat víc?

Do Jeruzaléma doputoval podivný zástup. Na oslu sedí mladý muž. Kolem něj zástupy, které cosi volají a z jejich tváří lze vyčíst radost a nadšení. Kdo to je? Ptají se. Kdo to je ten muž, kterého opěvují a kolem kterého radostně poskakují? Kdo to je, povězte, ať si uděláme představu. Ať víme, jestli se třeba také my máme k zástupu připojit.

Ti, kteří putují s Ježíšem, na tuto otázku odpovídají vlastními slovy: To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu! Jakoby jim tedy říkali: Určitě jste už o Něm slyšeli. To je ten prorok, tedy posel Boží, který kázal už mnoha tisícům a učinil tolik zázraků, kterým se ani nechce věřit.

A zároveň tou svou odpovědí zároveň dosvědčují: víte, my ho známe, víme, co je zač. Nepřipojili jsme se k tomu oslavujícímu davu bezdůvodně. Víme, o koho jde. A proto mu i Bohu provoláváme slávu.

Jak se však obyvatelé Jeruzaléma zachovají, zda se k průvodu přidají či nikoli, nevíme. Ježíš jde dál svou cestou, plní své Mesiášské poslání. A kudy jde, zní ona otázka stále znova a znova. Kdo to je?

A tak, bratře, sestro, kdo je to Ten, jehož advent si dnes připomínáme? Co o něm víš? A proč vlastně slavíme jeho příchod stále znova a znova každý rok? Čím je pro nás, pro Tebe důležitý?

Jako tenkrát i dnes jsou různí lidé. Jedni, kteří vědí a chápou, kdo to Ježíš je. A pak existují i ti druzí, kteří nerozumí a nechápou. Kéž by se alespoň ptali, kým Ježíš je. Kéž by měli skutečný zájem, touhu se o Ježíši dozvědět víc.

Pro nás z toho dnešního oddílu plynete to, co se vztahovalo tenkrát na učedníky. Oni to byli, kdo měli jít a na Ježíše upozorňovat. Oni byli pověřeni tím, aby se dostal Ježíš tam, kam potřeboval, tj. do Jeruzaléma. Oni mu měli sehnat "dopravní prostředek", na kterém by byl vyvýšen nad ostatní,

'Oznamte Jeruzalému: Tvůj král přichází k tobě, tichý, přijíždí na oslátku.' Toto Ježíšovo poslání bychom si měli aktualizovat asi takto: Oznamte Hodslavicím, oznamte všem: Přichází k tobě král, tichý, nenápadný.

To je, bratři a sestry naše poslání. Vzít Ježíšovo poselství za vlastní. Toto evangelium o Ježíšově příchodu zpřítomňovat, žít jím, nestydět se za něj, jako to neudělali ani učedníci.

Klidně mohli říct, Ale víš ty co, Ježíši, do Jeruzaléma už to není daleko, to už dojdeš. Nebo: Nebudeme na sebe strhávat pozornost, co si o nás ti lidé pomyslí?

Učedníci šli a vykonali, co měli, co od nich Ježíš požadoval. A tak to má být i s námi. My nemusíme jít až do Jeruzaléma. Svou cestou životem máme upozorňovat na Toho, který nás přesahuje. Na toho, který je s námi. Ale který také oznamuje:

Tvůj král přichází k tobě. Přičemž tím je míněn každý člověk. To je další z Ježíšových charakteristických rysů. Nikoho neodmítal. Nad nikoho se nepovyšoval. Na každého měl čas.

Tento Ježíš přichází mezi nás, do našeho světa, do naší životní situace. Ale přichází také kvůli všem, kteří o tom ani neví a netuší, co ten Ježíšův příchod znamená a k čemu jim může být dobrý.

Je na nás, abychom oznamovali, je na nás, abychom dávali odpověď, kdo to Ježíš je a co nám přináší. Amen.

Oznámení

1. V průběhu nouzového stavu jsou každou neděli vysílány bohoslužby na ČT2 v 10.00 hod. Nejinak je tomu dnes i příští neděli.
2. Středa 18.00 - Modlitební bohoslužby v kostele. Srdečně zveme!
3. Neděle 6.12. Bohoslužby - 2. neděle adventní

8.00 hod. - bohoslužby v Mořkově

9.15 hod. - bohoslužby v kostele

10.00 hod. - bohoslužby v kostele, především pro rodiče a prarodiče, kteří s sebou vezmou děti do Nedělní školy, která bude ve stejný čas probíhat ve Staré škole. Tu vás obzvláště prosíme, přijďte se svými dětmi, které jsme nemohli dlouhý čas posílat ani do NŠ ani do náboženství.

10.45 hod. - bohoslužby ve Straníku

Modlitba:

Pane Bože, děkujeme, že se nám dáváš i skrze svého Syna Ježíše Krista poznávat. Děkujeme, že v Něm k nám přichází záchrana. Kéž bychom Ti za to dokázali být vděčni. Kéž bychom Tě dokázali z plného srdce chválit. Kéž bychom dokázali přijímat Tvá pověření, nevzpouzet se Tvým přikázáním a svým životem Tě dosvědčovat.

Prosíme Tě tedy za to, aby pro nás zvěst adventu byla nenahraditelná. Abychom ji nevyměnili za nic na světě. Abychom si v tento čas neustále připomínali, že přes to všechno, co zažíváme, přes to všechno co vidíme a slyšíme, je pro nás nejdůležitější zprávou to, že Ty, Ježíši, přicházíš.

Přicházíš, abys změnil tento svět. Abys změnil naše životy. Mně i tamtoho, tamtu i ty, kteří o tom nic netuší. Ty, Pane, přicházíš, abys nám byl nablízku. Abys nás inspiroval, motivoval, abychom tak ze sebe mohli vydat to nejlepší.

V tento čas se Ježíši přimlouváme za všechny, kdo jsou bez naděje, za ty, kdo ztratili touhu žít, kdo jsou opuštěni, osamoceni, kdo ve svém životě nevidí žádný jasný bod.

Prosíme za všechny nemocné a o život bojující, za všechen lékařský personál a pečovatele poskytující pomoc potřebným. Prosíme za všechny, kdo pomáhají a jakkoli vynakládají své síly a schopnosti, aby ulehčili druhým.

Prosíme Tě za náš svět, aby se obrátil k Tobě. Aby Ti, kdo Tě znějí, Tě věrně dosvědčovali a byli Tvým věrným obrazem. Prosíme, buď s námi i v dalších dnech a soustřeďuj naši pozornost na Tvé slovo a Tvá zaslíbení.

Díky, že o nás víš, že máš pro nás i tento svět naději. V této důvěře k Tobě společně voláme tak, jak nás naučil Pán Ježíš v Modlitbě Páně:

Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.

Slovo na závěr: - Římanům 13,9-14 SNC

9 Všechna ta přikázání jako "nebudeš cizoložit, zabíjet, krást, toužit po cizím vlastnictví" a kterákoliv jiná jsou zahrnuta v tomto jediném:

Miluj svého bližního jako sám sebe. 10 Láska neumí ublížit, proto láska je naplněním zákona. 11 Mějte to vše na paměti tím spíše, že víte, v jak kritické době žijeme. Přišel už čas probrat se z netečnosti. Očekávané vysvobození se blíží.

12-13 Noc se chýlí ke konci, den je přede dveřmi. Nechme tedy všeho, co patří do říše tmy, jako jsou pitky a nevázané zábavy, nemravnosti a bezuzdnosti, sváry a závist a připravujme se vstříc světlu. 14 Všechno vaše jednání ať určuje Ježíš Kristus. Nevěnujte příliš pozornosti tělu, abyste se nestali otroky jeho potřeb.

Nechť vás Pán Bůh posiluje a dává vám moudrost, jak v tomto zvláštním období žít! Pokoj Boží nechť zůstává se všemi námi! Amen.