18.10.2020

O vaší víře všude slyším jen to nejlepší a mám z toho radost. Přeji vám moudrost v konání dobra a zlo ať se vás ani nedotkne. (Římanům 16,19-20 SNC)

Milé sestry, milí bratři, opět po několika měsících nemůžeme do kostela. Přesněji řečeno, šest by nás tam přijít mohlo, ale jak bychom se vystřídali? Proto volím tuto možnost, jak se společně zamýšlet se nad Božím slovem, i když spolu nemůžeme být fyzicky a v jednu chvíli.

Dnes je neděle. Den, kdy Bůh v plnosti prokázal svou moc, když vzkřísil svého Syna Ježíše Krista z mrtvých. Věříme, že tak s námi učiní jednou na konci věků, ale že tak činí i s námi ve chvílích, kdy jsme zdeptáni a na konci svých sil. Bůh má moc pozvednout nás k novému životu, k životu, který má smysl, naději i cíl!

Dnes je 19. neděle po sv. Trojici, anebo jinak, za šest neděl je zde Advent! Kéž by i o nás, sestry a bratři, platila výpověď, sdělená na počátku těchto bohoslužeb.

modlitba:

Pane Bože, dnes jsme zůstali doma, jen Ty víš, jestli nám společné shromáždění chybí, anebo se z toho radujeme. Jen Ty znáš naše srdce, naše myšlení, naše pohnutky. Jen Ty víš, co stojí za všemi našimi snahami a touhami, za naší lhostejností i aktivitou. Ty sám moc dobře víš, jaký je náš vztah k Tobě, ke Tvému slovu, a také k našemu sboru, ke Tvé církvi.

V uplynulých dnech k nám proudily různé informace. S obavami sledujeme, jak počet nakažených koronavirem stoupá, jak ubývá volných lůžek v nemocnicích, jak je zdravotní personál přetížen a není dostatek těch, kteří by mohli pomoci s péčí o všechny pacienty.

K našim uším doléhají i nejrůznější konspirativní teorie, stanoviska nejrůznějších rádoby odborníků a pochybovačů, těch, kteří všude byli a všemu rozumí.

Prosíme, Pane Bože, zachovej nás při zdravém rozumu. Nevěřit každému šprochu, ale důvěřovat těm, kdo jsou odborníky. Nedovol nám vidět za každým rohem kolaboranta či špióna, který by chtěl současnou situaci využít v nějaký svůj blíže nespecifikovaný prospěch.

Naopak, prosíme, dodej nám odvahy, povzbuzovat jedni druhé. Být si nablízku třeba tím, že si zavoláme, napíšeme. Pomáhat tam, kde to možné je.

A prosíme, abychom se ze současné situace poučili. Abychom si vážili života, abychom budovali vzájemné vztahy.

Vyprošujeme si, Pane Bože, Tvou blízkost pro tuto chvíli. Dej nám i slovy Písma pochopit, k čemu nás zveš a co nám nabízíš. Použij si, toto zamyšlení ke své slávě a nám k dobru a užitku! Amen.

Skutky 8, 4-25 Slovo na cestu

Ti, kdo uprchli z Jeruzaléma, se však neskrývali, ale na svých cestách šířili Boží poselství.

Filip, další ze sedmi zvolených pracovníků, se dostal do města Samaří a tam hlásal Krista. Celé zástupy lidí mu pozorně naslouchaly, zvláště když se staly svědky Filipových mocných činů. Uzdravil totiž mnoho posedlých, ochrnutých i chromých a město bylo brzo plné těchto radostných zpráv. Mnoho mužů i žen uvěřilo Filipově zvěsti o Božím království a o tom, kdo je Ježíš Kristus, a dávali se od něho pokřtít.

V Samaří žil také nějaký Šimon, který ze sebe dělal velkou osobnost, ale vlastně jen pletl Samařanům hlavu kouzelnými triky a magií. Měl však velkou autoritu u prostých i významných lidí a obecně se soudilo, že jeho síla pochází od Boha. Tento Šimon sledoval pozorně Filipa a zachvátila ho posvátná hrůza nad skutečnými zázraky, vykonanými Boží mocí. Vyznal víru v Krista, dal se pokřtít a skoro se od Filipa nehnul.

Apoštolové v Jeruzalémě se dověděli, že také Samařsko přijalo Boží zvěst, a vyslali tam Petra a Jana. U Samařanů se zatím projevovala práce svatého Ducha tím, že se obraceli ke Kristu a byli pokřtěni. Petr a Jan se modlili, aby i samařským věřícím byla dána moc svatého Ducha. Pak na ně kladli ruce a skutečně i skrze Samařany začala působit Boží moc.

Když Šimon viděl, co se dělo s lidmi, na které apoštolové položili ruce, přinesl jim peníze s prosbou: "Dejte i mně tu moc, abych mohl pokládáním rukou udělovat Ducha svatého!" Petr mu řekl: "Ty tvé peníze tě ještě přivedou do zatracení. Copak myslíš, že se takový Boží dar dá koupit? Předávat Ducha ti nepřísluší a ztrácíš i to, co jsi dostal, protože chceš jednat s Bohem nečestně. Uznej, že je to tak, a pros Boha, snad ti tvůj špinavý úmysl odpustí. Vidím, že v tobě hlodá závist a ještě nejsi osvobozen od své hříšné minulosti." Šimon zahanbeně prosil: "Modlete se za mne, aby mne Pán nepotrestal."

Apoštolové také vykládali Kristova slova a dotvrzovali je tím, co na vlastní oči viděli. Také na zpáteční cestě do Jeruzaléma rozhlašovali evangelium po samařských vesnicích.

zamyšlení:

Milí přátelé, pokračujeme společně v probírání knihy Skutků apoštolských. Jedná se o jedinečné svědectví z doby, kdy vznikla Kristova církev. Dozvídáme se z něj mnoho o životě prvních následovníků po seslání Ducha svatého o Letnicích v Jeruzalémě, o životě toho prvního společenství bratrů a sester, i o jejich prvních starostech a těžkostech.

1. Pronásledování

Možná jste někdo prožili ten zvláštní pocit, kdy se vám zdá, že vás někdo pronásleduje, jde vám

v patách. Třeba když jste se večer vraceli ztemnělými uličkami od autobusu, anebo z návštěvy u známých. A za vámi jakoby klepaly podrážky někoho cizího, anebo jakoby kolem vás podivně šustily keře, jakoby v nich někdo na vás číhal. Tomu všemu jde zabránit. Třeba tím, že nejdeme sami, anebo se vracíme za světla, či nechodíme přes nebezpečná místa, kde by bylo snadné nás přepadnout.

Pronásledování, o kterém je řeč v našem textu, je ovšem jiného druhu. A není zdánlivé. Je skutečné, Jde v něm o holý život. A také o víru. O pronásledování těch, kdo následují či jakkoli se hlásí k Ježíši Kristu. Ve chvíli, kdy byl ukamenován Štěpán, se ukazuje, že vykonavatelé jeho popravy se nezastaví před ničím. Povzbuzeni tímto dílčím "úspěchem", se pouští do masové akce. Pryč s křesťany! Musíme je vymýtit! Hurá na ně! Jen naše náboženství je správné! Kdo je odmítá, musí za to zaplatit!

2. Důsledky

Proč by měl být člověk zatčen, když se může zachránit? Proč by měl čekat, až si pro něj přijdou,

když se najdou takoví, kteří jej udají? Proč tomu nepředejít a raději neprchnout? Takto uvažovali mnozí, vlastně drtivá většina. Jen apoštolové zůstali v Jeruzalémě. Svůj úkol, jak to vnímali, tam ještě nesplnili.

Milí přátelé, nemůžeme tyto utečence odsuzovat. I my přece před mnohým utíkáme, nebo alespoň uhýbáme. Abychom se vyhnuli nepříjemnému, abychom nemuseli být konfrontováni s pravdou, aby nevyšlo najevo, čeho jsme se dopustili...Nebo se pletu?

O těch lidech, kteří z Jeruzaléma uprchli, jsme však mohli číst mnohem zajímavější informaci, než pouze to, že se rozprchli. Ti, kdo uprchli z Jeruzaléma, se však neskrývali, ale na svých cestách šířili Boží poselství. Anebo podle ekumenického překladu: Ti, kteří se z Jeruzaléma rozprchli, začali kázat evangelium všude, kam přišli.

Úžasné! Tak oni opustí své domovy a jdou do neznáma. Aby své životy zachránili, aby mohli vychovat další generaci. Ale zároveň ti všichni opustí svou zajištěnost proto, aby nepřežili pouze oni sami, nýbrž aby přežilo evangelium. Ta dobrá zpráva o životě a díle Ježíše Krista. Tato zpráva nesmí z tohoto světa vymizet! Tuto zprávu mají slyšet všichni lidé! Není určena jen pro Jeruzalém!

Úžasné! Ti lidé tenkrát opustili svou zajištěnost pro víru v Ježíše Krista, a všude tam, kam přišli, začali kázat evangelium. Neměli na to žádnou školu, neabsolvovali žádný kurz. Něco uvnitř je pudilo, aby mluvili, aby to, co sami zažili a poznali, mohli poznat a zakusit i jiní.

Přátelé, o čem všem my, křesťané z počátku 21. století, dokážeme mluvit? Klasicky o počasí, o sportu, politice, covidu, hlavně však o dětech a vnucích, o tom, co nás trápí...Ale dokážeme takto zaníceně mluvit o své víře, o svém vztahu k Ježíši Kristu? I když se to zrovna nenosí? I když ne každý, vlastně téměř nikdo na to není zvědavý?

3. Filip

Jedním z těch, kdo uprchli, je Filip. Pamatujete se na něj? Byl to přece jeden z těch sedmi, kteří

měli pomáhat apoštolům u stolů. Aby se mohli věnovat kazatelské práci. On a stejně tak Štěpán, který se stal prvním křesťanským mučedníkem, měl být nablízku ve službě, která se v Jeruzalémě tak pozoruhodně rozvíjela.

A teď i o něm se dozvídáme, že uprchl. Nemůžeme se divit, jistě nechtěl zakončit svůj život předčasně. Vnímal své povolání ke službě, a vskutku, když přichází do Samaří, zvěstuje tam Krista. Obdivuji jeho odvahu. To, že se nebojí, že bude vypátrán a zatčen. Obdivuji všechny, kdo pro svou víru uprchli, a znovu, ve chvíli, kdy se mohli těšit, že zachránili svůj vlastní život, jej dávají všanc. Jak důležitá pro ně musela ta služba být. Ne jen služba, nýbrž přímo poslání, tj. vědomí, že teď jsou to oni, kdo za evangelium nesou odpovědnost.

A Filipova služba nese ovoce. Celé zástupy lidí mu pozorně naslouchaly, zvláště když se staly svědky Filipových mocných činů. Dokonce se ta jeho služba rozvíjí tak požehnaně, že musí být povoláni apoštolové Petr a Jan. Na Filipa už toho bylo moc. Jeden toho tolik nezvládne, vždycky je dobré se o práci, a v tomto případě i službu druhým, podělit. A tato spolupráce nese ovoce.

4. Magie

Mezi těmi, kteří byli službou apoštolů osloveni, byl i Šimon zvaný mág. Všechno dění pozorně

sledoval a viděl, že s těmi, kteří se modlí s apoštoly a na které oni vkládají své ruce, se děje něco pozoruhodného. Ve své zaslepenosti nemohl pochopit, že se zde nejedná o dílo lidské, nýbrž dílo Ducha svatého. Proto zatoužil po tom, mít stejnou moc jako apoštolové. I on se chtěl dotýkat lidských životů. Chtěl mít nad nimi moc a vliv. Toužil po tom, aby i k němu ostatní vzhlíželi jako k Božímu služebníku. Nepochopil ovšem, že to, co se zde děje, nejde koupit za peníze, nýbrž že se jedná o Boží dar, kterým se slouží Bohu.

I dnes se i v církvi můžeme setkávat s nebezpečím vlastní pýchy a myšlenky vlastní nepostradatelnosti. To ve chvíli, kdy se my sami domníváme, že jsme dobrými křesťany, kteří mají právo zasahovat do lidských životů a určovat, jak kdo má žít a projevovat svou víru a vztah k Bohu.

Ano, i dnes jsme v pokušení, kdy nám jde víc o sebe, než o druhé či Ježíšovo evangelium. On musí být vyvyšován a oslavován. A ne my. Žádná naše vlastnost, skutek či přednost. Jedinému svatému Bohu nechť vzejde čest a sláva ze všeho, co nám svěřil, čím nás vystrojil. On je Spasitel! Jenom On nás může zachránit z našich hříchů! Pozor tedy na každého, kdo si osobuje právo určovat, co je správné a co není; pozor na každého, kdo se staví na Kristovo místo; pozor na každého, kdo víc než Ježíše prosazuje sama sebe!

Šimon mág je nám všem nejenom varováním, je nám ovšem i příkladem. A to až ve chvíli, kdy poznal svůj omyl. Kdy mu bylo dáno uvědomit si, že jeho motivy byly špatné. Po tom všem, co jsme o něm v Písmu četli, je jeho osobní prosba úžasná: Modlete se za mne! Jako by vlastně říkal: Ano, poznal jsem, že mé původní touhy byly příliš lidské. Modlete se, abych i já mohl uvěřit v jediného pravého Boha a mohl mu sloužit.

I tento muž prohlédl. Ačkoli na počátku kráčel špatnou životní cestou a jeho motivy byly falešné, bylo mu dáno poznat, v čem se mýlil. A příležitosti na nový život chytil pevně za pačesy. Modlete se za mne! Modlete se za mne, abych mohl odložit starý způsob života. Abychom věrně sloužil Bohu, který vy zvěstujete.

5. Mise

Je to úžasné (vnímáte to také tak?), co se děje v Jeruzalémě a i teď v Samaří: Mnoho mužů i žen

uvěřilo Filipově zvěsti o Božím království a o tom, kdo je Ježíš Kristus, a dávali se od něho pokřtít. Je úžasné, že i onen Šimon mág nakonec pochopil, k čemu je svědeckou službou zván. Ale mise ještě není ukončena. Jsou i jiná místa, kam má evangelium proniknout, kde si má získat posluchače, ale především, kde má proměňovat lidské životy.

Evangelium žije, je v pohybu, tímto konstatováním dnešní oddíl končí: Apoštolové také vykládali Kristova slova a dotvrzovali je tím, co na vlastní oči viděli. Také na zpáteční cestě do Jeruzaléma rozhlašovali evangelium po samařských vesnicích.

Apoštolové se vrací zpět na horkou půdu do Jeruzaléma. Netuší, co je tam čeká. Ale využívají čas, který mají k tomu, aby ve své službě pokračovali. Ostatně ani Filip nezůstává tam, kde se mu dařilo, a jak uslyšíme (vlastně si přečteme) příště, pokračuje ve službě, k níž byl povolán.

Tak, a jsme na konci. Bratři a sestry, příběh, který jsme si dnes připomněli, je jistě zajímavý i napínavý. Měl by však být pro nás i inspirací. Ne, nebojte se, nemusíte se stěhovat, aspoň já vás k tomu nenabádám. Ale, prosím, přemýšlej každý o tom, jak s evangeliem nakládáš, jak se k němu chováš. Jaké má místo ve Tvém životě?

Pokud tento svět existuje, naše křesťanské poslání se nemění. Je stále stejné. Zvěstovat Krista. Dosvědčovat Jej svým životem. Přibližovat evangelium těm všem, kteří žijí dnes, a to tak, aby mu rozuměli. Je to úkol nesnadný, ale je to naše poslání, mise, kterou máme naplnit.

Modlitba:

Svatý Bože, i dnes nás voláš k tomu, abychom Tě dosvědčovali, abychom se za Tebe ani za Tvé evangelium nestyděli. Zdá se, že nám to neleží vůbec v hlavě, že takto nepřemýšlíme, že si spíše připouštíme jiné starosti.

Prosíme, pomoz nám, abychom obstáli v této koronavirové době. Abychom byli povzbuzením a posilou tam, kde to jde. A zároveň, abychom byli věrni Tobě, který jsi láska, naděje a milosrdenství. Dovol nám a uschopni nás k tomu, že právě tyto hodnoty budeme kolem sebe šířit a rozmnožovat.

Prosíme za příští dny. Buď s námi i našimi milými a blízkými. Buď s tímto světem, aby přehodnocoval svá měřítka a hodnoty. Buď s těmi, kteří usilují o zdraví a vyléčení covidem zasažených pacientů. Buď však i s těmi, kteří čekají na vážnou operaci či důležité vyšetření, buď se zdravotním personálem a všemi, kdo jakkoli nemocným k potřebným pomáhají.

Připojujeme se ke Tvé církvi, která se po celém světě modlí slovy našeho Pána Ježíše Krista a voláme:

Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.

oznámení:

Milé sestry, milí bratři, přátelé, přijměte několik nápadů pro inspiraci v čase, kdy se nesmí konat řada obvyklých setkání.

1. K poslechu:
   Naše evangelická církev také zpřístupnila velké množství zajímavých nahrávek (kázání, přednášek, písní, skladeb...). Podívejte se zde: https://soundcloud.com/ecirkev/sets


2. Nedělní bohoslužby:
   Na webových stránkách naší církve naleznete také přehled dostupných on-line vysílaných evangelických bohoslužeb). Podívejte se zde: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6613-On-line-vysilani-bohosluzeb-Ceskobratrske-cirkve-evangelicke/index.htm


3. Církev doma: Mnoho nejrůznějších tipů pro dospělé, děti i mládež naleznete zde: https://www.e-cirkev.cz/clanek/6621-Cirkev-doma/index.htm


4. Sborové sbírky:Vzhledem k tomu, že se minimálně 14 dní nemohou konat nedělní ani jiná shromáždění, můžete na sborové potřeby přispět převodem na sborový účet:
   176 570 4389/ 0800 s variabilním symbolem 100.
5. Podpora sboru:Dění ve sboru můžete podporovat samozřejmě modlitbami, svým osobním nasazením (což v této době moc nejde), i finančně. Pro inspirace se podívejte zde: https://hlavuvzhuru.e-cirkev.cz/ Pokud to považujete za možné, budeme rádi, když náš sbor budete podporovat bezhotovostním trvalým příkazem.
6. Osobní rozhovor či e-mailová korespondence: V případě zájmu či potřeby, se můžete s důvěrou obrátit na br. faráře:
   mobil: 777 804 340; e-mail: hodslavice@evangnet.cz
   nebo sestru kurátorku:
   mobil: 731 845 311; e-mail: libuse.palacka@centrum.cz

→ slovo na závěr: 2. Tim 2, 1.7 (SNC)

Tvou silou, ať je Kristova moc. Pán ti jistě pomůže zaujmout ke všemu správný postoj. Amen.

nechť vás Pán Bůh inspiruje v tom, co byste pro něj i pro své bližní měli vykonat!

Pokoj Boží nechť zůstává se všemi námi! Amen.