17. 5. 2020
INTROIT: Milost Vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Amen. (Ga 1,4)
Bratři a sestry, milí přátelé, milé děti, vítám Vás všechny při dnešních bohoslužbách. Je to již deset týdnů, co jsme se tady sešli společně naposled. Jsem nesmírně rád, že po této době zde konečně můžeme být, že společně můžeme oslavovat Pána Boha a připomínat si, co pro nás Jeho láska a milosrdenství znamená. Připomeňme si slova, jimiž Žalmista popisuje svůj vztah k Pánu Bohu. (Ž 18,2 Fischl): Miluji tě z hloubi srdce svého, Bože, ty sílo má! Amen.
PÍSEŇ: 442 MODLITBA:
Hospodine, Pane Bože náš. V pokoře se nyní skláníme před Tvou tváří. Ve vděčnosti, že jsi nám pomohl překonat tu dobu, kdy jsme se nemohli shromažďovat při bohoslužbách. Děkujeme za všechny, kteří nám i tak přibližovali zvěst Tvého evangelia, kdo se za nás modlili, kdo pamatovali také na sborové potřeby. Děkujeme, Pane Ježíši, že dnes můžeme začínat jakoby znovu, od začátku. Snad jsme si uvědomili, že nám toto kostelní společenství chybí. Že nám slyší to živé zvěstování Tvého slova, společné písně i modlitby, lidé, ke kterým máme blízko, na kterých nám záleží.
Děkujeme, že tu nyní můžeme být. A prosíme, abychom tuto chvíli brali jako novou možnost. Nově vykročit, nově vykročit za Tebou. Za Tebou, kterému záleží na každém, na každé z nás. Avšak také na každém člověku tohoto světa, který o Tobě neví, anebo jsou jeho představy o Tobě zkreslené. Máme však, Bože, i co vyznávat. Nevyužívali jsme ten darovaný čas tak, jak jsme měli. Nevyhledávali jsme osobní společenství s Tebou. Nevedli jsme druhé k Tobě. Přestupovali jsme Tvá přikázání. Jen málokdy jsme se k Tobě obraceli. Jen málokdy jsme byli svému okolí vzorem a příkladem upřímné víry. Prosíme, odpusť nám to. A naprav nás.
Nyní jsme tady. Teď ne ze zvyku, a snad ani ne proto, abychom na sebe upozornili. Jsme tu proto, abychom si vyslechli slova Písma, abychom nad nimi přemýšleli, abychom je následně uvedli do života. Prosíme, pomoz nám v tom. Sami bez Tvého Ducha, bez Tvých podnětů to totiž nedokážeme. Amen.
Čtení: 1. Timoteovi 2, 1-6 Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas.
PÍSEŇ: Svítá 178 Má modlitba
TEXT: 1. Timoteovi 2, 1-2 SNC - Slovo na cestu
Předně pamatuj na to, abyste v modlitbách prosili za své bližní a děkovali za vše, co Bůh pro ně učinil. Myslete tak zvlášť na vládnoucí osoby a na všechny, kteří rozhodují o závažných věcech, abychom žili v míru a klidu, abychom mohli bez překážek a důsledně vyznávat svou víru.
KÁZÁNÍ:
Milí přítomní, jsem rád, že se můžeme sejít po tak dlouhé době, a to v neděli, která má název ROGATE, tj. MODLETE SE!
· Vstupujeme do nového období svých životů.
Omezení proti koronaviru pomalu přestávají platit. Nemocných ubývá, ale to neznamená, že už máme vyhráno, že si nemusíme dávat pozor, že můžeme žít bezstarostně, že se ten malý prevít nevrátí.
Co všechno za tu krátkou dobu napáchal! Kolik nejistoty a strachu a ztrát napáchal. Snad si my všichni lidé konečně uvědomíme, jak je život křehký, že jej ani my na počátku 21. století nemáme ve své moci. Snad jsme si všichni uvědomili, jaký dar nám byl Nejvyšším v podobě života svěřen. A ruku v ruce s tímto darem musím říct, že nám byla svěřena také zodpovědnost za tento dar. Tedy jak s tímto darem nakládáme. Jak k životu všeobecně vzato, přistupujeme. K naší Zemi, přírodě, fauně i flóře, ke svým bližním, spoluobčanům, spolu věřícím, ale i těm neznámým i těm, s nimiž nás nepojí vůbec nic.
A samozřejmě musím také dodat, jak přistupujeme k EVANGELIU. Té dobré zprávě, která nabízí změnu života každému člověku.
· A nyní, hned první neděli, kdy padla "kostelová" omezení, slyšíme výzvu: MODLETE SE!
Často, při různých setkáních i na staršovstvu, když chystáme nějaké akce, říkávám: Modlitba je samozřejmostí. Modlitba je předpokladem všeho. Všeho našeho plánování i jednání. To starodávné české úsloví má něco do sebe: BEZ BOŽÍHO POŽEHNÁNÍ, MARNÉ NAŠE POČÍNÁNÍ.
Vraťme se na chvíli v čase a zavzpomínejme trochu. 8. března, při posledních bohoslužbách jsme tady měli výroční sborové shromáždění. Zazněly nejrůznější zprávy o životě sboru v roce 2019, i o tom, co plánujeme na rok letošní. Nikdo jsme netušili, co za několik málo dnů nastane. Netušili jsme, že i chod sboru a účast na bohoslužbách může někdo, něco narušit, dokonce zakázat.
Jak jsme ten čas využili? Jak jsme v tom čase řešili svůj duchovní život? Obraceli jsme se k Pánu Bohu? Síleli jsme svou víru? Četli jsme svým dětem z Bible, vyprávěli jsme jim biblické příběhy, modlili jsme se s nimi. A modlili jsme se vůbec? Jakou roli hrála modlitba v těch uplynulých 10 týdnech v našem životě?
Milí přátelé, nejsem tu od toho, abych vás obviňoval, protože jako vy nevíte o tom, jak v soukromí žiju já, nevím to ani já o vás. A vlastně vůbec to není důležité. Podstatné je, abychom si každý upřímně zodpověděli otázky týkající se modliteb ve svém vlastním životě.
Modlil jsem se? Jak často? Jak dlouho. Jak? Neodhrkal jsem jen svou naučenou modlitbu? Nebylo mé volání k Bohu sobecké? Nemyslel jsem jen na sebe? Pamatoval jsem i na lidi v nouzi, bez důvěry v Boha, na šíření evangelia, na tento sbor?
· několik biblických příkladů
- Vzpomínáte si na Abrahama, jak se modlil za Sodomu? Jak
s Pánem Bohem smlouval ve chvíli, kdy mělo být toto město i Gomora zničeno a jeho synovec Lot vyveden do bezpečí? (Gn 18)
Pane Bože, co když v tom městě nebude 50 spravedlivých, co když jich pár bude chybět, i tak to město zničíš? A když Pán Bůh ponížil kvótu pro zničení města, znovu se modlil Abraham: Pane Bože, co když jich do tohoto čísla bude pár chybět? Neber to jako mou nezdrořilost či troufalost, ale i tak to město zničíš? Abrahamovi ležel na srdci osud těchto dvou měst. Měst pověstných hříchem. Ale nevzdával to. Volal k Hospodinu. Žel nenašlo ani 10 spravedlivých. Proto byla obě města zničena.
Abraham je nám, bratře a sestro, příkladem, jak i my se máme zajímat o své okolí. Nebýt lhostejní. Nestarat se jenom o sebe. Pamatovat na druhé a přát jim jen to nejlepší.
- Možná ještě známější je modlitba Šalomounova. (1Kr 3, 9)
Když se jako mladíček můj ujmout kralování nad Bohem vyvoleným izraelským národem, oslovil jej Hospodin a nabídl mu pomoc. Šalomoune, řekni mi, co chceš, abych Ti dal? Jinými slovy: Po čem toužíš? Co potřebuješ? Vzpomínáte? Neprosil o nepřekonatelnou armádu, neprosil ani o dlouhý život nebo o zdraví, neprosil o smrt svých nepřátel, ani o bohatství ani o to, aby jeho království bylo největším a nejmocnějším.
Šalomoun se obrací na Hospodina s vědomím, že mu byla svěřena velká odpovědnost. Nechce nikomu ublížit, proto se modlí: Dej mi, prosím, schopnost rozlišovat mezi dobrým a zlým, abych uměl spravedlivě rozhodovat a tvému národu vládnost. A tak je nám, bratře a sestro, Šalomoun příkladem, jak i my se máme modlit, abychom uměli nakládat s tím, co je vlastně v životě důležité. Ne vlastní úspěch, pohodlí, prosperita, nýbrž moudrost, vnímavé srdce, spravedlnost.
- Určitě jste si vybavili také modlitbu - vlastně nemodlitbu učedníků v Getsemanské zahradě.
Chvíle, kdy se rozhoduje o Ježíšově oběti, tedy zatčení a ukřižování, se blíží. Je to chvíle, kdy jde o spásu, záchranu celého světa. Ježíš o tom ví. Doléhá to na něj. Vědomí vlastní odpovědnosti, vědomí výjimečnosti, i vědomí, že to nebude vůbec jednoduché, i když je Bohem. Aby nebyl sám, aby měl podporu, vezme s sebou své učedníky. Zanechá je na jednom místě, vezme s sebou své nevěrnější Petra, Jakuba a Jana, odvede je kousek dál a vyzývá je k modlitbám.
Sám si vyhledá tiché nerušené místo a modlí se. Doléhá na něj tíha i tíseň blížících se okamžiků. Svou pomoc hledá u svého nebeského Otce, k němuž se obrací. A učedníci? Spí! Nerozumí, že se jedná o naprosto unikátní okamžik v historii lidstva. Jakoby je ani nezajímal Ježíšův modlitební zápas, to vše, co má nastat. Nechápou. Neptají se. Pouze podléhají únavě. Spí, a kdyby je Ježíš nevzbudil, zaspali by snad i Jeho zatčení.
V tomto případě nám, bratři a sestry, učedníci nejsou příkladem. Nicméně i v této modlitební - nemodlitební situaci se snažme nalézt poučení. Únava k našemu životu jistě patří. Ale nepřichází sama od sebe. Je vždycky až důsledkem něčeho. Naší vyčerpanosti, vynaložené energie, toho, co máme za sebou, co jsme prožili, čeho jsme se účastnili.
Nicméně, je potřeba rozlišovat mezi tím, co je důležité, co si zasluhuje naši přednost jak v jednání, tak v modlitbách. Musíme počítat s tím, že jestli něčemu věnujeme čas a energii, může nám pak čas a energie chybět pro Ježíšovo dílo. To je tedy důležité, aby nám šlo především o Ježíšovu věc. O Jeho dílo. To ostatní by mělo být až na dalším místě. NE naopak!
- Poslední vybraný příklad modlitby nalezneme na Golgatě, když se Ježíš modlí: Otče, odpusť jim,
vždyť nevědí, co činí. (Lk 23,34)
Ježíš prožívá neskutečná muka na kříži v posledních chvílích svého života. Ty, které si vybral, aby pokračovali v tom, co je učil, ho opustili. Mohlo by se zdát, že celá ta Ježíšova činnost byla zbytečná. Nyní zůstali kolem Ježíše především ti, kteří ho přibili na kříž, ti kteří se mu posmívají, kteří se Jej snaží odstranit. Zdá se, že cesta Mesiáš končí neslavně ve slepé uličce, odkud není úniku. Zdá se, že triumfuje nespravedlnost, zloba a náboženská povrchnost. Zdá se, že mocní tohoto světa dosáhli svého.
A přesto je tomu jinak! Tam, nad hlavami všech přítomných, zaznívají slova modlitby, která jsou dokladem Ježíšovy hluboké důvěry ve svého Otce a zároveň slova, která jsou dokladem Ježíšovy hluboké lásky k těm, kteří Mu působí bolest těla i duše.
Co si z tohoto Ježíšova přístupu vzít, bratři a sestry? Že Jemu není žádný člověk lhostejný, ani ztracený. Boží láska a milost je nabídnuta všem.
Bratři a sestry, vybral jsem tyto čtyři příklady z Písma, protože mi přijdou nejznámější a zároveň nejpoučnější. Abraham, Šalomoun, učedníci b Getsemanské zahradě i Ježíš sám na Golgatském kříži.
Jejich modlitba, či modlitební přístup nás mohou mnohému naučit. A samozřejmě nejenom tyto 4 modlitby, Písmo podobných obsahuje mnohem víc. Však si alespoň některé můžete doma vyhledat.
· dnešní text
- nejprve si všimněme, co má být smyslem modliteb, ke kterým apoštol vybízí: život v klidu a míru
a také bez překážek a možnost důsledně vyznávat víru. Nikdo z nás nechce válku. Všichni toužíme po míru a svobodě. Netoužíme po žádné totalitě ani anarchii. A také bychom si přáli, aby lidé poznávali Pána Boha, aby o něm mohli slyšet, aby v něj mohli uvěřit, a svým životem o něm vydávat svědectví.
K tomu nás apoštol vybízí. To by mělo být naší touhou. Vizí, kterou budeme chtít naplnit.
Jenomže nic není samo od sebe. I od nás se něco chce. Vzpomenete si?
- prosit za své bližní; děkovat Bohu za to, co učinil; modlit se za lidi, kteří jsou v čele (státu, obce,
církve, sboru); modlit se za všechny, kdo rozhodují (a opět: stát, obec, církev, sbor). Proč asi? Aby jednali a rozhodovali se moudře. Aby při všem rokování a aktivitách zohledňovali všechny lidi, aby nemysleli jen na sebe.
Tak to je, bratři a sestry, poselství dnešní neděle. Připomíná nám důležitost modlitby v našem životě. Zkusme si to zopakovat:
- Nové období - je nám dáno jako dar
- Modlete se - to je výzva, které se máme držet
- Biblické příklady (Abraham, Šalomoun, Getsemanská zahrada, Ježíš na kříži) - kéž jsou nám inspirací
- Text - to je naše poslání, které za nás nikdo jiný neuskuteční.
Pamatujme:
- modlitba je nám dána jako dar
- modlitbou můžeme vyjádřit své díky Pánu Bohu za vše, co nám dává
- modlitbou můžeme měnit věci a dění tohoto světa tím, že budeme prosit o Boží pomoc, zásah.
- modlitba je tedy možnost nežít a nenamáhat se sám, nýbrž spojit se s Pánem Bohem.
MODLITBA PO KÁZÁNÍ: Pane Bože, děkujeme ti, že ty máš pro nás čas vždycky. Dej nám poznat a pochopit, jak je pro nás tento osobní rozhovor s Tebou důležitý. Pomoz nám takto s Tebou řešit všechno, co prožíváme, co se nás nějakým způsobem dotýká. Amen.
PÍSEŇ: 564
OZNÁMENÍ:
- Sborový
pořad:
Ve středu 18.00 Modlitební shromáždění v kostele
Ve čtvrtek 18.00 bohoslužby Nanebevstoupení ve Straníku. Sbírka bude určena na Jeronýmovu jednotu, čímž bude tato sbírka ukončena.
V pátek 15.45 hod. na faře náboženství pro starší děti
Další vyučování dětí bude probíhat až po zahájení školní výuky.
- V neděli 24. května se budou konat bohoslužby v Mořkově v 8.00 hod., v Hodslavicích v 9.15 hod.
- V neděli 31. května, tj. na Svatodušní neděli - budou společné bohoslužby v Hodslavicích v 9.15. Sbírka bude celocírkevní na podporu Diakonie.
- Dnešní sbírka je určena na potřeby sboru.
- Připomínám, že nainstalovaná výstava fotografií nám přibližuje práci na Hematoonkologickém
oddělení Fakultní nemocnice Olomouc, oddělení 21 B dětské kliniky, kde se léčila také Johanka. Původní záměr uspořádat benefiční koncert nám kvůli koronaviru nevyšel. Domlouváme však alespoň benefiční besedu, která by proběhla po našich bohoslužbách. Datum konání vám oznámím, až bude známo.
PÍSEŇ: Svítá 371Vím, Pane, sám
PŘÍMLUVNÁ MODLITBA:
Milý Pane Bože, děkujeme Ti za celý dnešní den. Za to, že jsme ráno vstali. Za to, že máme dostatek jídla a pití. Za toto shromáždění, za poselství, které jsme mohli vyslechnout. Děkujeme za to, že můžeme pracovat - u počítače, na poli, v továrně nebo třeba na zahrádce. Za to, že se můžeme setkávat, i když v současné době poněkud omezeně, s rouškami nebo přes telefon a internet.
Děkujeme Ti za to, že jsi s námi v časech dobrých, kdy si myslíme, že vše zvládáme sami a že Tě ani nepotřebujeme. Ale i v časech, kdy prožíváme stavy smutku, ohrožení, bolesti a kdy máme pocit, že naše břemena jsou až příliš těžká. I v těchto chvílích nám dáváš naději, že jsi s námi a provázíš nás na našich cestách.
Prosíme Tě o posílení naší víry, abychom dokázali i v těch nejtěžších chvílích hledět k Tobě a předkládat Ti svá trápení a otázky, na které neumíme najít odpovědi.
Prosíme Tě za všechny slabé a opuštěné, za nemocné v nemocnicích, ať mají naději na uzdravení. Za lékaře a sestry a za všechny, kteří v tomto čase pracují s vypětím všech sil. Také za žáky a učitele, za děti i rodiče, za politiky, ať to s námi myslí opravdu upřímně. Prosíme za celý tento svět, za vše, co jsme dostali svěřené a zase odevzdáme. Prosíme, Pane, přiznej se k našim modlitbám a vyslyš i ty naše osobní modlitby, které Ti přinášíme v této tiché chvíli:
Vše, co jsme nedokázali vyjádřit svými slovy, vkládáme do modlitby, kterou nás naučil náš Pán:
MODLITBA PÁNĚ: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.
POSLÁNÍ: Kol 2, 6-7
Žijte
v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.
V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně
se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky.
POŽEHNÁNÍ: 1.Kr 8, 57-58 SNC
Ať je Hospodin s námi tak, jako
byl s našimi předky! A nikdy nás neopustí!
Kéž
k sobě nakloní naše srdce, abychom jednali podle jeho vůle a respektovali
jeho přikázání.
Milost Boží nechť zůstává se všemi
námi! Amen.
PÍSEŇ: 419