10. 4. 2020 VELKÝ PÁTEK

Milost vám a pokoj od Boha Otce i Syna i Ducha svatého! Amen.

Milé sestry, milí bratři, je Velký pátek. Není to tak dávno, co jsme bojovali za to, aby se stal státním svátkem. Po letech usilování se tak stalo. Ale místo toho, aby se kostely zaplnily, lidé začali ve velkém využívat tento čas k prodloužení víkendu, nebo k dovolené.

Letos Velký pátek trávíme úplně jinak. Do kostela nemůžeme, i když bychom chtěli. Věřím, že tato situace nám pomůže zorientovat se a ujasnit si, co je pro náš/ můj život nejdůležitější. Mějme k těm změnám v prioritách svých snah a svého žití odvahu!

Žalmista svůj vztah k Pánu Bohu vyjádřil takto: Šťastný je člověk, jenž ctí Hospodina a jeho příkazy vždy plní s radostí. (Žalm 112,1 Slovo na cestu)

modlitba

Pane Bože, je tu pátek. Těch několik "pracovních dnů" uběhlo tak rychle! A my si uvědomujeme, jak rychle míjí čas, který nám byl vyměřen. Zase je o něco kratší, ale stále ho, díky Tvé milosti, alespoň trochu máme. Prosíme, abychom ho začali smysluplněji využívat.

Dnes je ale ten PÁTEK. Velký pátek, kdy se naplno projevila Boží láska k člověku. Nám lidem to všechno dochází až postupně. Ale hlavně, kéž by nám to všem došlo! Že ses, Pane Ježíši, obětoval za nás, za mne, za každého člověka, který zde na zemi žije, žil a žít bude! Abychom my, abych já mohl mít život věčný. Kde už nebudou starosti, bolesti, nemoci, ani koronavirus. Kde už se nebudeme muset bát o svou budoucnost a své zabezpečení.

Tobě, Pane náš, děkujeme za tuto naději. Naději Tvého věčného, dosud otevřeného, království. Prosíme, pomoz nám vstoupit, pomoz nám na cestu k němu zvát. Děkujeme dnes za všechny apoštoly, kazatele, že si zvěst evangelia nenechali pro sebe a vstoupili do služby, která není snadná, ale tolik potřebná. Prosíme, i nás k této službě veď. Ať během svého života, nejen v této pandemické době - samozřejmě i v ní a především v ní - dokážeme šířit naději a ukazujeme k Tobě. Ty buď, náš Spasiteli, vyvýšen a oslaven nejen v našich životech. Po tom toužíme... Amen.

Jan 19, 16-30 Slovo na cestu

Pilát se vzdal a předal Ježíše popravčí četě, aby ho ukřižovali. Tak naložili Ježíši na záda jeho vlastní kříž a vedli ho za město na pahorek zvaný "Lebka", hebrejsky Golgota. Tam ho ukřižovali a po obou stranách vztyčili kříže pro dva zločince.

Nad hlavou každého odsouzence bývalo napsáno, čím se provinil; na Ježíšův kříž dal Pilát napsat hebrejsky, latinsky a řecky: Ježíš Nazaretský, židovský král. 20 Popraviště bylo blízko města, takže ten nápis četlo mnoho lidí. Velekněží protestovali u Piláta: "Nepiš, že je židovský král, ale že se za něj jenom vydával." Pilát je odbyl: "Co jsem napsal, to tam bude!"

Popravčí četě podle práva náležely svršky odsouzenců. Ježíšův svrchní plášť -  pruh plátěné látky - roztrhali na čtyři díly a podělili se o ně. Jeho nesešívaný spodní oděv, utkaný vcelku, nechtěli trhat, ale řekli si: "Budeme losovat, kdo z nás ho dostane." Tím nevědomky uskutečnili prorockou předpověď: "Rozdělili si můj plášť a losovali o můj oděv."

U Ježíšova kříže stála jeho matka, její sestra, Marie Kleofášova a Marie Magdaléna. Ježíš pohlédl na svou matku a na milovaného učedníka Jana, který stál vedle ní. Jí řekl: "On teď bude tvůj syn," a jemu: "Přijmi ji jako svou matku." Od té chvíle se ten učedník o ni staral jako o vlastní.

Ježíš věděl, že se blíží konec. Řekl: "Žízním." Vojáci namočili houbu do kyselého vína a na lodyze yzopu mu ji podali k ústům. Tím se také vyplnila prorocká předpověď. Ježíš svlažil rty a řekl: "Je dokonáno." Hlava mu klesla a skonal.

Milá čtenářko, milý čtenáři, ten příběh snad každý z nás zná. Je samotnou podstatou křesťanství. Slýcháme jej především o Velikonocích v kostele, známe výtvarná díla, která se k tomuto tématu vztahují. Tyto události byly i zfilmovány, dokonce mnohokrát...

A přesto. I dnes k nám chtějí promluvit znovu, se zvýšenou intenzitou. Proto se každý ztiš a vyjádři svou prosbu: Pane, prosíme, otevři mé srdce, otevři moji mysl, abych byl vnímavý, čím mě chceš oslovit, co mi chceš dát poznat. Oslov mě nově. Povzbuď moji víru!

Na Zelený čtvrtek byl Ježíš zatčen v Getsemanské zahradě. Nyní, na druhý den, se rozhoduje, jaký bude další Ježíšův "osud", tedy jak o něm rozhodne vrchnost. Pamatujme přitom, že Pán Bůh už před mnoha staletími odhalil, čím Jeho Syn pro tento svět bude. Připomeňme si to. Izaiáš 53, 4-10a - Slovo na cestu:

On vzal na sebe naši slabost a nesl naše soužení.

Zatímco my jsme se domnívali, že ho tak postihl a ztrestal Bůh,

on trpěl za naše vlastní provinění a klesal pod tíhou našich nepravostí.

Vzal na sebe odplatu za naše špatnosti, aby nám přinesl pokoj.

Uzdravil nás svými ranami a utrpením.

Všichni jsme bloudili jako ztracené ovce a každý z nás si dělal, co se mu zachtělo.

Na něj však Hospodin vložil zlo a provinění všech nás.

Ačkoli trpěl a snášel příkoří, ani slovem neprotestoval.

Když ho vedli jako beránka na porážku, byl zticha jako ovce před střihači a svá ústa neotevřel.

Zajali ho a odsoudili k smrti. Komu z lidí by na tom záleželo?

Ale tento člověk přišel o život kvůli jejich proviněním.

Potom jej jako zločince pohřbili, uložili do hrobu bohatého muže,

přestože nevyslovil jediné lživé slovo.

Jeho utrpení a smrt však byly součástí Božího plánu.

Milí čtenáři, těmito slovy, před mnoha staletími, Pán Bůh předpověděl ústy svého proroka, tyto velikonoční události. A tak ve chvíli, kdy Ježíš stojí před Pilátem, můžeme vědět, že se děje něco, co Hospodin sám před dlouhou dobou připravil. Neděje se tady nic, co by narušilo Boží plán spásy. Kdepak. Právě naopak. Odehrává se vše tak, jak to Nejvyšší připravil a pro své záměry naplánoval. Tedy žádný osud, nějaká neměnná síla, které jsme snad vydáni napospas. Ne, ne! T9mto děním svatý Bůh naplňuje svůj odvěký záměr s člověkem = zachránit jej pro život věčný.

V uvedeném evangelijním příběhu Kristovy oběti, můžeme spatřit různé postavy. Všimněme si, jak reagují. Nebudu je tady vyjmenovávat. Kolik jich je? Jak se jmenují? Jak reagují? Jaký cíl v tom vyprávění sledují? Prosím, znovu si slova dnešní perikopy evangelia přečtěte! A odpovězte na všechny uvedené otázky.

Milí přátelé, Ježíš umírá na golgatském kříži. Co to znamená? Co to znamená pro Jeho učedníky? Pro zákoníky? Pro rodinu? Pro celý svět? A hlavně: Co to znamená, člověče, pro Tebe? Čím je pro Tebe tato událost důležitá? Říká i Tobě něco? Dotýká se i Tvého smýšlení, postojů, tužeb, prostě celého Tvého života?

Přiznejme si to! Buďme pokorní. Býváme otupělí. Víme přitom: Kristus zemřel. Ano, tolikrát jsme to slyšeli. Až nám to možná zevšednělo. Zvykli jsme si na tu dobrou zprávu, evangelium. Už není radostně přijímaná, už není nová, už v nás nebudí emoce. Zevšedněla nám. Je to zpráva omšelá, už se oposlouchala, ztratila v našich životech naléhavost. Žel. Bereme ji jako kteroukoli jinou zprávu, kterou nám předávají sdělovací média.

Je to ovšem v pořádku? Co se to s námi stalo? Proč k tomu došlo? Proč nás ta informace nedokáže vyburcovat k přemýšlení, k činům víry, ke změně svého života?

Je dokonáno! To jsou poslední Ježíšova slova, která v Janově podání na kříži pronáší. Ať už si kdokoli z přítomných myslí cokoli, je dokonáno. Ježíš své dílo spásy dotáhl až do konce. Nevzdal to včera v getsemanské zahradě, nevzdal to ani na golgatském kříži. Vytrval až do posledního okamžiku. Spása je završena. Ježíš přinesl za hříchy všech lidí jedinou možnou, opravdu hrůznou, oběť. Vlastní smrt. Milý člověče, představ si, pro někoho to není vůbec složité, že dlužíš peníze bance, nebo jinému věřiteli. Dnešní doba je charakterizována tím, že si lidé půjčují, uzavírají hypotéky, leasingové smlouvy, aby si mohli pořídit to, po čem touží, a to dříve, než na to našetří. A do takové situace přijde někdo, a řekne: Já to za Tebe zaplatím! Co si o takovém člověku pomyslíme? Nejdříve určitě nebudeme věřit. Ale když za nás vyrovná naše pohledávky, jak pošetilým se to zdá být (A ONO TO POŠETILÉ JE!), bude nám to vrtat v hlavě. Proč to udělal? Co z toho má?

Přátelé, a přesně toto učinil Ježíš! Obětoval svůj vlastní život! Svůj vlastní život dal za mě, TEBE, tam toho, tam tu, kohokoli, kdo se k Němu s důvěrou obrátí. Člověče, za koho bys byl ochoten položit vlastní život? Byl bys toho vůbec schopen? Zemřít, aby někdo jiný mohl žít? Dokázal bys to? Vyjádřit svou lásku k druhému člověku tím, že zmaříš svůj vlastní život, aby mohl žít ten, kterého miluješ, na kterém Ti záleží?

Pán Ježíš Kristus svůj vlastní život podřídil tomu, abychom Jej poznali. Abychom slyšeli a zaregistrovali tu Jeho dobrou zprávu = evangelium. Dobrovolně se obětoval. Kvůli mně, kvůli Tobě! To mně, to Tebe, nemůže nechat netečné! Pane, smiluj se nad námi! Dej nám v plnosti pochopit, cos pro nás vykonal. A děkujeme, že Tvé dílo spásy neskončilo ani na kříži, ani v hrobě. Díky za naději nového života. Probuď nás duchovně mrtvé a dej nám povstat s radostí a s touhou Tě následovat po celý ten čas, který ještě zde na zemi před sebou máme! Amen.

Apoštol Pavel vyznává svou víru v Ježíše Krista ve svém dopisu do Říma 6, 23:

Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Modlitba:
Pane Bože, před námi je velikonoční týden. Jsou před námi dny, kdy si připomínáme, jakou lásku a dar jsi nám dal v osobě Ježíše Krista. Vstoupil jsi do našich životů a my tě prosíme, ať tuto dobrou zprávu umíme šířit dál nehledě na to, co se v posledních dnech kolem nás děje.

Chceme tě prosit za životy svých blízkých, ale myslíme i na ty vzdálené. Ty, Bože, slyšíš slova lidí po celém světě, máš porozumění pro jejich potřeby i bolesti. Prosíme, uč nás, abychom i my nezištně pomáhali těm, kteří to potřebují. Dávej nám sílu být Božími služebníky v pravém smyslu slova. Posiluj nás, abychom nepodlehli strachu a obavám z nemoci, která se nyní šíří po celém světě, ale abychom byli připraveni být tam, kde je nás zapotřebí.

Prosíme za náš sbor, prosíme tě o sílu pro naše bratry a sestry, které trápí nemoci, které souží problémy v rodině, v zaměstnání, nebo kteří mají problémy sami se sebou, jsou osamoceni, dej jim sílu a vědomí toho, že na ně myslíme a snažíme se nést s nimi část jejich břemen.

Prosíme tě za lidí, kteří nejvíce pomáhají nemocným, lékaře, sestry, pracovníky v charitách, diakoniích, domovech pro dlouhodobě nemocné, v hospicích, v domovech důchodců, za všechny ty, kteří jsou ohroženi viry, bacily, nemocemi, ale také únavou, stresem, strachem. Dávej jim jistotu své náruče.

Prosíme za všechny, kteří mají možnost měnit stav věcí, kteří mají v rukou moc, ať cítí odpovědnost, která na ně byla vložena a ať ji nezneužívají.

Prosíme tě za naše faráře a farářky, jsou nyní v úplně jiné pozici, než na kterou jsou zvyklí, dávej jim pociťovat, že jejich práce není marná. Prosíme za představitele církví, ať tuto situaci chápou jako možnost spojit se v pomoci lidem.

Je toho mnoho, oč bychom tě chtěli prosit, připojujeme se ke svaté církvi, která se po celém světě modlí slovy našeho Pána, Ježíše Krista:

Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť Tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.

oznámení:

  • Bohoslužby, ani žádná jiná shromáždění se do odvolání nouzového stavu nekonají.
  • Na internetu lze sledovat on-line vysílání a videozáznamy bohoslužeb naší církve zde: https://www.e-cirkev.cz/
  • pravidelné denní biblické zamyšlení (i písně) naleznete zde: https://soundcloud.com/user-41012488
  • Česká televize vysílá ekumenickou bohoslužbu každou neděli i na Velký pátek od 10.00 na ČT2.
  • bratr farář je připraven s vámi hovořit na telefonu (777 804 340) i na mailu
  • Sbírky v době koronaviru

Milé sestry, milí bratři. Vzhledem k nouzovému stavu, který v naší zemi platí od 12. března a ještě nejméně do konce dubna bude trvat, nemohou se konat naše nedělní ani sváteční bohoslužby. Děkuji proto všem, kdo roznáší tato nedělní zamyšlení! Jsem rád, že můžeme být v kontaktu alespoň telefonickém či internetovém. Snad každý z nás nyní zažíváme, jak tato elektronická média nám právě v době fyzické izolace mohou být pomocí.

V tuto dobu bývá zvykem, že se připojujeme k tzv. celocírkevním sbírkám. Sbírky nebyly zrušeny ani odloženy. Proto vás všechny prosím, chcete-li a můžete-li, přispějte elektronicky. Samozřejmě můžete přispět i za své rodinné příbuzné a známé, kteří třeba nemají možnost bezhotovostní platby.

  • Účet sboru: 176 570 4389/ 0800

HLAVNÍ DAR LÁSKY se jmenuje sbírka, která se koná na Velikonoční neděli. Vždy je

určena pro konkrétní sbor, který provádí náročné stavební opravy. Tentokrát je sbírka určena pro sbor z našeho seniorátu, totiž pro Hranice. V těchto dnech zahajují přístavbu ke stávajícímu kostelu, následně bude opravován i on. Variabilní symbol: 200. Dosud vybráno 900 Kč.


SBÍRKA DARŮ JERONÝMOVY JEDNOTY: Jeronýmova jednota je pomocné dílo

naší církve a vytváří fond, ze kterého čerpají sbory na náročné opravy budov (i náš sbor má z tohoto fondu půjčku). Variabilní symbol: 300. Dosud vybráno 1.600 Kč.

  • Na obě tyto sbírky můžete přispět do konce dubna 2020.


sbírka pro sbor - A chcete-li a můžete-li přispět našemu sboru (namísto sbírek,

které teď budou několik týdnů chybět), využijte tentýž účet. Variabilní symbol: 100.

Pokud účet nemáte, můžete své dary odkládat stranou a odevzdat je při prvních bohoslužbách po nouzovém stavu. Dosud vybráno 600 Kč.

→ slovo na závěr: 2. Korintským 5, 14-15 Slovo na cestu

Kristova láska nás zajala. Je přece zřejmé, že smrt toho, kdo zemřel za všechny, se rovná tomu, jako kdyby zemřeli všichni, 15 takže naše životy nepatří už nám, ale tomu, kdo za nás zemřel a vstal z mrtvých.

Kéž vás, Bůh Otec i Ježíš Kristus, náš Pán, povzbudí k tomu, abyste mu odevzdali celý svůj život! Kéž vás vede k tomu, abyste napomáhali šíření evangelia v tomto světě. Pán Bůh vás posili k novému životu! Amen.